neděle, prosince 31, 2006

Papírový pytlík

Už plánujeme prázdniny.

už plánujeme
ve Středozemním moři
slunce východy


Cestou na jih, autem až k trajektu do Bastie.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Dnešního dne v roce 335 byl pohřben papež sv. Sylvester.

vůně kadidla
když svatého Sylvestra
připomínáme


Dělobuchy a rachejtle uvítaly nový rok; snad i ten marast bude ráno lepší.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Svatyně Tóšogu byla za obrození Meiji na nějaký čas opuštěna.

na konci cesty
pod vysokým platanem
opuštěný rov

Kmeny platanů jsou pokryty světlými a tmavými skvrnami podle toho, jak se plátky kůry postupně odlupují a opadávají.

sobota, prosince 30, 2006

Kornoutek z papíru

Kolik jsme toho letos zanedbali? Na koho jsme nemysleli, které hroby jsme opomenuli? Kolikrát jsme nepoděkovali, nepoprosili, raději nezmlkli. Nemysleli si prostě svoje, nechodili pěšky, nekoupili a nedali lízátko. Nedojedli a vyhodili.

poslední kousek
vánočního pudinku
den před Silvestrem

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Na co bychom neměli ke konci roku zapomenout. Každý lepší člověk na konci roku jede na hory, k moři a nebo přinejmenším za známými. Kdo nemůže, tak se alespoň připravuje na novoroční recitaci. Na novoroční stůl selské rodiny patří kapustnice. Věci, jak mají být. Někdy potkáte člověka, který je vám vysloveně protivný. Někdy takovému člověku otevřete dveře, chcete hovor ukončit a je ještě protivnější, když on ten rozhovor zdržuje, odkazuje se na prostředníky a i jinak se dožaduje vaší pozornosti. Dělají to hlavně podomní a proselyté,

jak proselyté
pozornosti chtiví jsou
co vpřed je žene?

(po jejich cestě, vpravo
vlevo samí havrani)


Když celý svět zapadne sněhem,

nezbývá laňce
nic, než kopýtkem hledat
sníh nadzdvihovat


Stejně tak lidé, pokud pozorně okolo sebe nehledají, uvidí v zimě pouze kostry stromů a pole padlí.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Našel jsem dnes poznámku, "Every man wants to leave a legacy behind him"--každý muž touží zanechat po sobě odkaz. Vzpomněl jsem si na Tokugawa Ieyasu a na jeho Odkaz.

jak skarabeus
nese si krunýř rytíř
umění kendó


Skarab byl ve starém Egyptě spojován s vycházejícím sluncem. Bůh Cheper tlačil sluneční disk po nebeské báni a představoval změnu, stvoření. A rytíři kendó? Tito poslední samurajové následují cestu meče. Kultivují svoji mysl a tělo.

pátek, prosince 29, 2006

Bílý arch

Čekám na okamžik, kdy zahlédnu koutkem oka svou první letošní vločku.

jediná vločka
tak dlouho se zdobila
sedí na dlani


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Viděl jsem dnes dvě dámy v lodičkách, jak si suverénně vyšláply po zasněžené a udupané stezce. Švitořily a na sníh nedaly.

dejte jim půlden:
v bílém sněhu vyšlapou
hnědé cestičky

(už jen okolo koše
bělostná závěj zbývá)


Čerstvě napadaný sníh se v poledním slunci třpytí. Tolik bílého a z takového blankytu?

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Dnes nechci být nostalgický, ale možná jsem. Trošku.


(Pramen: http://www.funet.fi/pub/sci/bio/life/warp/plants-4-English-Photolist.html)

pamatujeme
jak hlavu nám vískala
mateřídouška?

čtvrtek, prosince 28, 2006

Balící papír

Dnes dostali jsme dva dárky. Ráno jinovatka a večer začal padat sníh. První letošní.

jak jen ji poznat?
po obou stranách jíní--
cesta do práce


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

O rok později byla v hlavním městě 布拉格 zatím největší chumelenice zimy.

tlustou vločku jsem
v tom úžasu, jak mušku
doopravdy spolk’


Na cestě jsem se zastavil a rozhlédl a to, co jsem uviděl, mě potěšilo.

Co sníh připomíná. Bílou krajku a také prachové peří (samozřejmě). Bílý list papíru před tím, než na něj napíši první slovo. Je jak řeka za oknem, když ho ostrý vítr fouká vodorovně. Píchá, když ho vítr žene přímo proti obličeji. Vytváří ledovou krustu na vlasech, když přejdu z vánice domů. Strouhaný kokos na kokoskách.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Dnes večer pršelo, mrholilo a mžilo. Nebe slzelo. Japonsky se slza řekne namida. Stejné jméno měla čašaku, bambusová lžička na práškový čaj, mistra Sen no Rikyu zakladatele Urasenke. Tuto lžičku použil při svém posledním čajovém obřadu. Pak ji uchovali na památku.

mezi kapkami
jedna slza na tváři
paní Namida


Kdo je paní Namida?

středa, prosince 27, 2006

Konfeta

Vzpomínám na Jamese Herriota. Ušák před krbem.

ranní mrazíky
na verandě suší se
modré holinky

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Všude visely vánoční dekorace už od listopadu, ale den po druhém svátku Vánočním jakoby se zapomnělo.

zapomenutá
den poté na chodníku
kapří šupina


Mám raději tresku aljašskou.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Ptáci uvítali ráno svým zpěvem. Náhle, těsně před tím, než se slunce objevilo nad horizontem, zmlkli.

sluneční kotouč
ráno mě zas zaskočil
obzor přeskočil

úterý, prosince 26, 2006

Obálka

Utápím se.

kam odešli, když
poslední list ze stromu
po vodě odplul


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Ve městě se procházejí rodiče a děti. Den poutí. U sv. Jakuba Staršího mají návštěvní (sic!) den od dvou do pěti hodin odpoledne, bohoslužbu v osm ráno. Patron poutníků nad námi bděl, když:

u dveří kostela
až otevřou čekáme
v pondělním mrazu


Na Svatojakubské mušle nedám dopustit. Zajděte si.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Včera jsem naučil svého syna číst. Nesnažil jsem se mu ukázat jak fungují písmena, jak by měla skládat slovo a ze slov větu. Místo toho jsem mu napsal čtyři slova, která tvoří jeho svět. Každé jinou barvou. Hned se je naučil rozeznávat. Určitě také kvůli barvě, snad si ale zafixuje tvar těch slov.

Je možná trochu škoda, že se mongolské hordy u Vídně zastavily. Mohly nám tu nechat trochu toho čínského uvažování o písmu. Ale přece, jednou ten můj syn určitě pochopí radikál 文. Přečíst ho jako "wen" v druhém tónu může klidně později.

kvítek pomněnky
do knihy si založím
místo vzpomínky

pondělí, prosince 25, 2006

Papírový kelímek

Z okna.

když mlha místo
třpytivého slunce se
v kraji rozleje


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Den návštěv. Tak jako každý rok, cestujeme tam a zase zpátky. Kličkujeme, zrychlujeme a brzdíme.

druhé Vánoce
když zase pod stromečkem
dárky hledají


Ne, prosím ne. Už ne dalšího spajdodena.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Drahokam Lapis lazuli má symbolizovat přátelství a pravdu. Mistři malíři z něj vyráběli modř. Moje žena má jeden takový ve šperkovnici. Je na něm spirála tmavě modré a zrníček pyritu.

na nočním nebi
zlatý třpyt, jak pyrit na
lapis lazuli



(Pramen: Waldekke, 12/2004)

pohleď bez brýlí
na ten modrý valounek
jak zeměkoule

neděle, prosince 24, 2006

Vánoční ubrousek

Den V.

kapička brandy
portské sultánky--
vánoční pudink

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Letošní štědrovečerní,

pod ranní klenbou
rosu dejte nebesa
prozpěvovali


Ten den začal mnohem hůř, než potom skončil. Ten den skončil mnohem lépe, než vůbec začal.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

"A bee rising from a peony...", pivoňka a včela. Až dnes se mě to haiku dotklo. Peony, pivoňka. Pivoňka, česlo. Takové to česlo, na kterém se potkávají nové včelky zvědavé na svět venku se starými harcovnicemi vracejícími se z pastvy.

pivoňko rudá
proč jsi tu
včelku chvilku
nezdržela



(Autor: Yun Shou-p'ing (1633-1690) Ch'ing Dynasty, pramen http://www.npm.gov.tw/en/e0401010503.htm)

sobota, prosince 23, 2006

Kus papundeklu

D-prese.

ráno bez slova
když z domu odchází
na nákupy


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Až do poslední minuty pracovní doby jsem za stolem dělal, že Vánoce neexistují. Pak jsem pospíchal domů, abych zase utíkal do obchodu. Nebo jsem utíkal z obchodu, abych byl přišel brzy domů?

už jenom vážky
scházejí, lidé mi
cestu křižují


U prskavek s křížkem po funuse.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Přijde mi zvláštní, že na konci prosince zima teprve oficiálně začíná, i když mě už bývá zima mnohem dřív, někdy už na začátku října, na keltský Samhain. A pak, jak to má ta příroda zvláštně zařízené. Až na Silvestra začíná sluníčko vycházet dřív, ale zapadá později už od Lucie.

první zimní den
a noc už se nám krátí
jako každý rok


Dnes jsme východ slunce vyhlíželi z okna spolu se synem.

ranní červánky
slunce nad obzorem
šmolkově modrá

pátek, prosince 22, 2006

Papírový tácek

Dárky.

když měsíce třpyt
na ojíněném okně
lapač snů hlídá

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Sněží a prší, je bláto a zataženo, fujavo.

ANI RYBA
ani rak, když tak
z okna se dívám,
usínám


V čem je lepší porcelánová figurka andělíčka. Půvabně ohýbá svou vahou větev, nejlépe dánské jedle. Cinká, když do něj cvrnkáte nehtem. Má pozlacená křídla. Má ve vlastech hvězdu. Má příliš výrazné nosní dírky. Villeroy & Boch.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Jako malý chlapec jsem dostal od jedné své babičky cestopis A.V. Friče po Amazonii. V něm byla vyobrazená nahá indiánská dívka s popiskem, že i mladá Kečuánka ráda hodí očkem. Asi na fotografa. Pak tam byla také fotografie indiána, který měl máslo na hlavě. Pomáhalo to prý upevnit tvar účesu, takže vydržel zdobit indiána i přes nepřízeň vlhkého amazonské podnebí.

oříšky z lísky
až na tři si schovala
slečna veverka

čtvrtek, prosince 21, 2006

Piják

Dejte mi jazz, prostě jazz.

tolik radosti
když na svátečním stole
kostelní svíce


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Básník Sohoku a jeho pohřební báseň:

tuto zimu
vrba zamrzne
navždy
(Hoffmann, Yoel. Japanese Death Poems. USA: Tuttle Publishing, 1986)

U nás se zase oblevilo. V zimě si člověk nikdy nevybere.

toto sněží--
mnohem lepší, než
studený déšť


Dnes je zimní slunovrat. Polovina Keltské zimy. Slavíme Alban Arthuan, slavnost ohňů. Jdu zapálit svíčku. Za krále Artuše, na jeho dnešní narozeniny.

jako pohané
každý rok se krčíme
u světla svíce

(krev v žilách nezapře se
stýská se mi po lese)


Milí Bójové, tam ve tmě někde ukrývá se, hora Blaník. Naše hora.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Při jedné přednášce jsem studentům ukázal tento obraz. Pozastavili se nad tím, že v Japonsku padá sníh. Chtěl jsem, aby studenti zaměřili svoji obrazotvornost na haiku o trnce, které obraz následovalo. Autorem haiku je Macuo Bašó v překladu Miroslava Nováka:

ZA TRNKOU V KVĚTU
jdu
po vůni.
Za rohem vrazím
do kůlny.

(Bašó/Novák)

Tak, a na co jsem dnes narazil já? Vzpoměl jsem si na první boa své ženy, jak si ho na koncertě nesla omotané okolo loktů. Bylo bordó, a bylo hrozně šik.

pane kačere
u dna jste si zapomněl
nový hřebínek


(Pramen: Internet)

středa, prosince 20, 2006

Papírový ústřižek

Na nákupech. Siúil a run.

narozeniny
nade dveřmi chvojí a
bobulky jmelí


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Které z měst bych si vybral, Syrský Damašek nebo Bagdád Abazidů? Kde jinde mohli kultivovat řeč poezie. Zkus si.

v arabské noci
daleko od závějí
písečné duny


Je to zvláštní pocit, zase se těšit na Vánoce. Jaké by asi byly Vánoce v Granadě. Arabské.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Na okně mi v práci sedí kaktus. Takový malý, s bodlinami. Nedávno kvetl. Kvítky jsem neviděl, po zvyku kaktusů vypučely v noci a ráno jsem na kaktusu našel už jen takové malé sušinky. Pak se měsíc nic nedělo. Až doteď. Teď z něj v noci vyrážejí fialové peckovité plody. Už vykukuje šestý a sedmý; a zbývá ještě pět sušinek.

chlupatý kaktus
na parapetu sedí
dones jablíčko

úterý, prosince 19, 2006

Červený papírek

Cesta na východ.

veliké svátky
v kostele na lavici
nepročekáme

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Chodím městem a přemýšlím nad Twisted Nerve (1969) od Bernarda Herrmanna podle Tarantina. Zaposlouchej se zde. (díky serveru mp3.nadruhou.net)

Osamocená postava stojí na dolním výběžku Střeleckého ostrova. Oba břehy se utápí v mlze a voda pomalu plyne směrem k jezu. Volný, volný, odplouvám, odsouvám, plynu, pomalu, odcházím, miznu.

kdo zapíská mi
až nad zarostlým krovem
hvězdy se rozzáří


Dnes večer je mi zima.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Je zvyk želená košile? Co by byl zvyk bez těch, kteří v něm vidí smysl? Jako Úřad císařské domácnosti, který nutí pány na Chryzantémovém trůnu a velvyslance u jejich dvora dvakrát do roka lovit ryby pomocí kormoránů podle tradice Goryo Ukai z roku 1890, která vznikla na poníženou žádost tehdejšího guvernéra prefektury Gifu.


(Pramen: http://www.myfreewallpapers.com/artistic/)

kormorán loví
mezi květy sakury

císař a ryba

A ještě snad:

řeka Nagara
hladina osvícena
měsícem, lampou

pondělí, prosince 18, 2006

Proužek papíru

Předjímání.

chlapec večeři
pro samé vyhlížení
nemohl dojíst


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Studený vítr se mi dnes snažil schovat za kabát. Když jsem vyšel ze Sephory, v ruce dárek od Yves Saint Laurent, sněhové vločky, čerstvě napadený sníh a světýlka. Víc, než hvězd na nebi. Cinkání tramvaje. Šik.

všechna ta krása
když stromy se obalí
sněhem, jak květy


Co všechno připomíná sníh. Prachové pírko, okvětní plátky třešně, třásně perského koberce, pablesky na hladině vody, sněžnice, vůně vosku na lyže, kopeček šlehačky na dezertní vidličce.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Dnes jsem v kanceláři sám, zas na nějakou dobu. Sedím si a dívám se z okna. Zpoza střechy protějšího domu vystoupil malý bílý obláček. Zas. A znova.

bílého kouře
stuha šestkrát točená
konkláve končí

A nový den začíná, za chvíli i nový rok. Nejdřív je potřeba poklepat na čelo mrtvého stříbrným kladívkem a pak zlomit starý rybářský prsten.

kapky šumí a
u dna tůňky leskne se
břicho rybky

neděle, prosince 17, 2006

Kousek ubrousku

Příště budeme diskutovat Peklo, Rádio 4.

zamrzlo peklo
a na obzoru hvězda
co mrtví zmohou


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Záznam o dnešním hlubokém sněhu, chumelenici a na dálnici driftujících škodovkách na letních pneumatikách.

dnes odpoledne
za domem zhurta na nás
zhoukla vánice


Co se vyrovná křupání čerstvého sněhu pod botami? Ta úleva, když konečně přestane do obličeje bodat studený déšť a vzduch ze zaplní vločkami. Brownův walz.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Do dnešního dne bych si přál tygra. Malého, hravého. Špacíroval bych s ním po chodníku. Zašli bychom do parku. Dal bych mu náhubek a projel bych se s ním metrem.

žíhaný tygr
v poledne odpočívá
ocasem míhá

Možná by se mi tak podařilo zahnat tu studenost a chlad.

sobota, prosince 16, 2006

Linkovaný papírek

Myšlenkami jinde.

jak dlouho ještě
než první uvidíme
na hladině list


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Vítr dnes honil po ulici kontejnery. Večer přišla námraza a já na firemním večírku jen tak zírám, jak jsou sráženy a zase se staví, aby byly sráženy, kuželky.

jako by vítr
v piniích odezněl--
co zbývá?

ta tíha, když rukávy
jsou, urousány


Při objednávání taxíka jsem se prošel po čerstvě napadlém sněhu. Moje stopy vedou doprostřed terasy.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Venku mrzne, je to taková ta studená zima bez sněhu. Možná, že je už pozdě připustit si nějakou vzpomínku na podzim. Možná ne. Našel jsem jednu takovou, když jsem se vracel domů.

listy z kaštanu
na podzim vítr shání
jak ovčácký pes

Chtěl bych se naučit dívat se na svět jinak, než teď. Chtěl bych se podívat na strom a uvidět jednotlivé listy. Pěkně bych si je prohlédl, od čepele listu k řapíku. Podíval bych se pozorně na jejich žilnatinu a možná bych tam našel i něco napsané. Vzkaz.

žilnatý lístek
usadil se na ruce
jako motýlek

pátek, prosince 15, 2006

Útržek bílé A4

Když jsem byl malý chlapec a maminka mě naučila zpívat. Катюша.

je to tak dávno:
расцветали яблони
на пограничье


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Jak na větrné hůrce si dnes připadáme. Já i lidé na ulici, když na cestě domů žahá nás vítr do tváře ledovými kapkami deště. Na horách slibují sníh, ale tady dole?

temnota a chlad
když od bílého sněhu
nás odděluje

Mohlo-li by snad takové počasí zhatit i 西游记 (xi1 you2 ji4) slavnou Cestu na západ?

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Dnes ráno jsem si dopřál vůni a chuť čisté arabiky. Pro inspiraci. Pohlédl jsem z okna skrz záclonu na naše město.

lampy u cesty
už svítá a já hledám

vánoční řetěz

Cestou městem to vypadalo všechno trošku jinak.

doprovází mě
cestou tam a zas zpátky
studený vítr

čtvrtek, prosince 14, 2006

Malý žlutý papírek

Návrat ke kořenům, kdy hnáni vpřed a se slzou v oku. Stárneme. Калинка.

Ах, cоcенушка
Не шуми ты надо мной
Калинка моя!


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Každý den je Nový rok blíž, jaký asi bude. Dnes jsem byl v Danube House na Florenci.

mezi mou tváří
a mrazem tam venku je jen
zadýchané sklo

Ten dům v sobě ukrývá malý svět; ohraničuje kousek ulice a pohlcuje prostor veřejný do sebe. Přesně naopak, než je tomu u paneláků a prostoru nikoho, kterým se obklopují ze všech stran.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Sedím tu nad tím kouskem prázdného papírů stižen paralýzou. Přemítám o tom, jak prolomit bariéru myšlenek a dát jim tvar. Pojmenovat je. Snažím se vzpomenout, co mě dnes chytrého napadlo, co bych tu měl zaznamenat pro věčnost. Místo toho mám nutkání, mám takový pocit, že bych raději měl napsat jen:

mávnutí křídla
a z hejna zbude jen ta
jediná husa

Viděl jsem dnes ty rozvášněné nakupovače dárků, jak šmejdí od jednoho výkladu k druhému a cestují, hledají, zkoušejí, sahají, chutnají a oceňují všechno, co se vejde pod malý smrček nebo dánskou jedli, hit sezóny. Díval jsem se na ně a pak jsem na ně zapomněl.

středa, prosince 13, 2006

Jak uzel pevný

Dva roky prošly, nepozorovány zas stojím na stejném místě a přeci jinde. Sedm set třicet dnů a sedm set třicet haiku do vínku Haibunu jednoho tisíce listů. Končí druhá třetina trikatunu. Budu mít ještě dost času rozmyslet se co dál?

sedm set dvacet
za tím samým stolem na
minutu přesně


Symbolem právě končící druhé třetiny trikatunu budiž cesmína,

zasněžený les,
když Pán Bůh zastavil se--
budiž cesmína

Co chybí nám? Snad jen, myslete na děti, na děti v Africe. Přispějte.

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Dnes je třistašedesátýpátý den Haibunu jednoho tisíc listů. Procestoval jsem s ním celý svůj svět, abych došel na stejné místo jako vloni.

třistašedesát
a pět dnů, pětatřista
šedesát dnů


Dnes při slunci západu končí první třetina trikatunu a jeho symbolem mu budiž list kapradě.

jak uzel pevný
pod sněhem se ukrývá
kapraďový list

úterý, prosince 12, 2006

Na okenním skle

Když ráno chybí mi červánky.

je deštivý den
na rozoraném poli
u cesty domů

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Co mi jako malému chlapci nikdy nedovolili.

na okenním skle
čáry, tečky, kolečka
kreslím, konečně

pondělí, prosince 11, 2006

Pod lesem

Poslali jsme dopis do Afriky.

pošmourné ráno
v ruce dopis hřeje mě
za čápy v zimě


--darovaná.

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Cestou na sobotní návštěvu.

pod lesem, za kopcem
na severní straně
sníh se zabydlel


=============

odbočili jsme
kratší delší cestou
serpentýnami

neděle, prosince 10, 2006

Poinsetia

Měl jsem dnes raději jít pěšky. Vrše a pruty / v rybnících u potoka / dědovy oči.

lávko nad splavem
se svým synem na místě
kde jako děti


Na návštěvě u strýce Pepíka.

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Dokonalý moment.

poinsetia
dva týdny před Vánoci
lístek shodila

sobota, prosince 09, 2006

Celou dlouhou noc

Až k neuvěření.

pár dnů do Vánoc
deštivé prosincové
čekání na mráz


~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Moravská zimní kalamita, vločky a hvězdy.

celou dlouhou noc
když pod duchnou jsme spali
padaly hvězdy

pátek, prosince 08, 2006

Modré nebe

Proč rád chodím ráno do práce.

ráno v dálce před
červánky obnažený
posledních hus klín

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Cesta do města, příslib a přání.

modré nebe a
červánky, zachumlaní
k metru spěchají


=============

Pozorování středověké mysli.

na každé zastávce
tramvaje mě vítá
jiný měsíc

čtvrtek, prosince 07, 2006

Hejno holubů

Práce ve městě.

když piccolo si
cestou do práce dám pod
hejnem holubů


~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Cesta z oběda a Holubova letka.

hejno holubů
tleskáním křídel ruší
kamenné sochy

středa, prosince 06, 2006

Oblý baklažán

Moje oblíbené pozdně podzimní.

lilek prokládám
a pečený baklažán
porce lazaní


~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Při vaření Jamieho minestrone. Vzpomínka na Bašóův kmen poraženého stromu a měsíc. Jsem také fanoušek těchto dvou dam: Jennifer Paterson a Clarissa Dickson Wright.

oblý baklažán,
když ostrým nožem napříč
ladně rozkrojím

(bíle v setmělé kuchyni
úplněk zasvítí)

úterý, prosince 05, 2006

Chvilka klidu

Zelenožlutě. Hledám způsoby jak vypnout.

jako na jaře
zelené prosincové
ranní vůně


~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Někdy je dobré prostě vypnout.

chvilka klidu, když
po dlouhém dni odjíždím
na parkoviště

pondělí, prosince 04, 2006

Vůně cizrny

Prosincový rituál.

ráno, když z okna
se synem na červánky
těšíme se

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Při pohledu z okna se obloha náhle zjasnila do odstínů červené a modré, jak slunce ozářilo trhance mraků na nebi. Jen horizont se stále ukrývá v mlžném oparu.

okraj oblohy
ukrývá se v závoji
zmrzlých vodních par

=============

vůně cizrny
sprostá a obyčejná
nedělní ráno

neděle, prosince 03, 2006

Při nočním sněžení

Už je sušíme, listy na šňůře vyrovnal papírový král.

večer, když přišel
pustou alejí a sám
ojíněný mráz


--Čekáme na sníh i na mráz.

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Má vůbec smysl zatahovat na noc žaluzie?

při nočním sněžení
ještě víc, než k večeru
setmělo se

sobota, prosince 02, 2006

Bez událostí

Na lovecké výpravě za mixérem.

na bleším trhu
na blátě vyloženy
zažloutlé listy


--stará alba, skřipce.

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

V pátek víc, než kdy jindy si člověk uvědomí ten kolotoč čekání na víkendy; co z něj v pondělí má? Kdyby alespoň vzpomínku.

bez událostí
na víkend se těšíme
jak každý pátek

pátek, prosince 01, 2006

Každý dnes mluví

Budeme v neděli vyrábět ruční papír--na Vánoční dárek. Nakoupíme rámy v Ikei, síťku, ruční svěráky a hřebíky v Baumaxu, starý mixér z blešího trhu na Kolbenově, trochu škrobu a flanelovou látku. Počítám i s vodotiskem.

folio v ruce--
list za listem padají
věty a slova


Udělám i vodoznak.

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

každý dnes mluví
jen o počasí,
co dokázalo


Jak bychom mohli nevšimnout se slunečních paprsků po tak dlouhé době?

čtvrtek, listopadu 30, 2006

Jediná vločka

Chtěl bych být daleko a pryč.

poslední zvonek--
nad údolím ve stráni
zvonička volá


~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

jediná vločka
kdo všechno letos odešel
s Pánembohem


Na zdi nad stolem mi visí talisman Omamori. Před čím vším mě asi chrání?

středa, listopadu 29, 2006

K neuvěření

Kdyby tak na cestách.

třesk na kameni
rozrazil rozekvítek
selské stavení

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

k neuvěření,
že ty zmrzlé větvičky
obrostou listím

úterý, listopadu 28, 2006

Za okny

nesvítí slunce
ani lampy při cestě--
ani v poledne


~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

ZA OKNY
si stýská
pokrčená břízka—
je větrný den

pondělí, listopadu 27, 2006

Na Chyňském poli

Vrátil se nám 老师 ze 上海。

houfy holubů
na Václavském náměstí
trhy začaly

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

na Chyňském poli
na nejchladnějším místě
mezi havrany

neděle, listopadu 26, 2006

K stéblu rákosu

starou alejí--
hluboké listí u zdi
planetária


~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Vezmi čtvereček ručního papíru, vyber barvu podle příležitosti--milá je žlutá, fialová nebo bledě zelená--vepiš tmavomodrým inkoustem (midnight blue) verše a pečlivě z lístku poskládej drobnou obálku. Slova ve dlani.

k stéblu rákosu
vločku přichytím
slova ve dlani

sobota, listopadu 25, 2006

Rákos u vody

černá madona--
s mladými rozloučila se
bílá labuť


~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Ne často vídá člověk v hlavním městě klan husí mířící na jih.

rákos u vody—
poslední zahlédnutí
jen hejno husí

pátek, listopadu 24, 2006

Kromě rampouchů

Koupil jsem si květiny v plechovce. Z Taiwanu. Neuvěřitelné.

páteční večer
v this&that probírají
listy cesmíny

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

kromě rampouchů
ve slunci už nic zimě
neodpustíme

čtvrtek, listopadu 23, 2006

Jak tři opice

další den v práci--
jen moji kaktusové
mi rozumějí


~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

jak tři opice
co na stéle v Tóšógu
sedí, studené

(vlčí mhou zkalenými
zraky před sebe hledí)

středa, listopadu 22, 2006

Otevírají

Přednášky jsou vzpruha. Cestou domů dal jsem si kafe.

bez mlhy tmavá
polistopadová noc
tmavší než jindy


~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Vzácná paní Sei Šónagon je navěky inspirující.

"Do horské vísky
zapadané ve sněhu
nevede cesta.

"Každý, kdo tam dnes přijde,
bude vlídně uvítán."

(NOVÁK, Miroslav a Geisler, Petr. Zápisky z volných chvil. Praha: Odeon, 1984. 135)

otevírají
okna i bránu, čekají
vzácnou návštěvu

(vyhlížej, milý hošku,
první sněhovou vločku)

úterý, listopadu 21, 2006

Jedlé kaštany

Z cest domů.

koberec listů
topol pod sebe přes noc
pečlivě složil


Pekli jsme je už minulý týden.

pečený kaštan
pohár, zmrzlina, purée
nakrojen lupne

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Včera jsme je pekli.

jedlé kaštany
voňavě popraskaly
horko ve dlani


(už jen vzpomínky hřejí
skráň, jež zdobí se jíním)

pondělí, listopadu 20, 2006

Kouř z listí

Podivná momentka.

šoupavé kroky
mlžné listopadové
ráno, za zády

--Cupitavé krůčky, poruchy chůze zapříčiněné degenerativními změnami mozkové tkáně.

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Hraniční kameny a čas mezi tím.

kouř z listí mlha
odnesla, kdy přilétne
poslední vločka

neděle, listopadu 19, 2006

Proskurník

noční matinée
jen mlha a ticho, když
odvezli syna


Mezi třetí a čtvrtou ráno, když nemá smysl spát.

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Tokugawský emblém obsahuje tři lístky proskurníku. Proskurník, ibišek či sléz se používají k léčbě nachlazení horních cest dýchacích. V Bašóově haiku "michinobe no mukuge wa uma ni kuwerekeri" také květ sléze u cesty snědený koněm nedožije svůj den, viz David Pollack.

PROSKURNÍK
ibišek či sléz,
že já na toho koně
kdy lez

sobota, listopadu 18, 2006

Chodby

Myslete na děti i přes pošmourný den.

když západ slunce
v ten listopadový mlžný
den se usměje


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Život v řádu,

chodby, cely, zvon
zvoní, dveře, schody,
spěchej do klauzury

pátek, listopadu 17, 2006

Obláček páry

Z pracovní cesty.

Hviezdoslavovo--
sloupořadí javorů,
podzimních jilmů

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

obláčky páry,
když do kostela vchází,
z úst vydechují

čtvrtek, listopadu 16, 2006

Neklidný večer

Popojíždění autem sem a tam. V létě tu hrají kriket.

mlha při zemi
když na vypišském poli
vřesy zakrývá

============

tam a zase zpět
vypišská křižovatka
list za listem


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Jediný pohled balkónovými dveřmi prozradí, že dnes stojí za to se rozhlédnout.

neklidný večer--
čerstvý mokrý těžký sníh
vzduchem zavoněl

středa, listopadu 15, 2006

Nažloutlý lístek

Předevčírem (13. listopadu) jsme připomněli narození svatého Augustina z Hippo Regia (alžírská Annaba, عنّابة). Jeho lekce zní, že zlo činí ten, kdo nepřeje si činit dobro. I přišlo za ním robě a "tolle lege" kázalo: "Jakožto ve dne poctivě choďme..." (Řím. 13:13, Bible Kralická). Prosím chraňte děti.

šeřík u domu
poslední pár listů až
vrátím se není


Ať tyto listy stanou se mojí Zpovědí.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cestou do práce u dvou pinií,

vítr v piniích
mezi jehlice zavál
zažloutlý list

úterý, listopadu 14, 2006

V koruně lípy

Tak daleko ode všeho, jak jeřabiny na šňůře.

šípkové plody
sušené jeřabiny
houby na plátky

===========

ledový průvan
potichoučku sténá--jen
děti z ulice

--prosím zachraňte všechny děti.

slzy na tváři
když u cesty sám leží
odhozený list

--prosím zachraňte všechny děti.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cestou do práce u pěti lip,

v koruně lípy
po listech zbylo už jen
tisíc semínek

pondělí, listopadu 13, 2006

Šlapání zelí

proč listopad--
když na stromech už dávno
ani jeden list

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

šlapání zelí
chuť soli, voňavý kouř
z listů pálení


--Na 22 liber krouhaného zelí "dej do třiceti" 8 uncí soli, trochu kmínu, prošlapej až pustí šťávu, vymačkej a napěchuj do soudku, nutno zatížit a nechat v teple zkvasit. Přenes do studena a pak už jen dolívej pitnou vodu. Pozor při kvašení, přetéká.

neděle, listopadu 12, 2006

Západ slunce

Na procházce po půdě u rodičů.

pod novou střechou
staré zvuky, skřípání
krovu, vzpomínky

Když půdy nám ještě patřily a seno, vikýře, dětské šavle, režné pytle místo kapuce a pláště.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

když západ slunce
večer nebe obarví
i na východě

(kde jsou květy ibišku,
cožpak už uvadnuté?)

sobota, listopadu 11, 2006

Jedenáctého

planeta Vega
za dvanáct tisíc roků
nová polárka


Planeta tkadlena a most strak. Příběh pasáčka a hvězdné řeky. Vzpomínka na jediný večer 七夕 (qī xī) sedmého dne sedmého měsíce 七月七日。

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Dvorní dáma Sei Šónagon si ve svém deníku zaznamenávala události, které se pojily s určitými dny se zajímavými daty. Např. co bylo prvního první, druhého druhý. Jistě šlo o módní záležitost a všechny mladé dámy měly ve svých denících obdobně uspořádané zápisy. Jaký je ten dnešní den?

jedenáctého
poslední upustila
stará lípa list


A nebo,

ráno bez mlhy
co to asi znamená?
vstávám časněji

pátek, listopadu 10, 2006

Po pravé ruce

pohledy z okna--
slunce, měsíc, nebe jsou
zaneprázdněni


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

po pravé ruce
bez květů z okna hledí
benjamín, fíkus

zarostlý tak, že pokoj
zdá se nevyvážený


--připomíná mi to Les yeux des pauvres (Charles Baudelaire).

čtvrtek, listopadu 09, 2006

Znám místo

Poletí je pryč, jen obyčejný podzimní den.

kapičky deště
za kaktusy na okně
listy padají

Podzimní prodlévání: na modrém podzimním nebi žene vítr potrhané dešťové mraky. Zleva doprava. Rychleji. Brzo se stmívá. Začíná noc.

jak ledová noc
průzračná, křišťálová
po tolika letech


Někteří nezapomínají, předvečer pogromu השואה (John Powell, Assassin's Tango, Mr. & Mrs. Smith, 2005).

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

znám místo mezi
břízami, kde listí je
ještě zelené

středa, listopadu 08, 2006

Srpek měsíce

Cestou do práce upíjím piccolo. Mávají sbohem.

hejno holubů
když nad Svatým Václavem
po ránu krouží


Dnes otevřeným oknem přilétl mi na stůl list ibišku. Otočil jsem se a byl tam, na kraji světelného kruhu pod lampou. Tam, kde stín začíná a život končí. Další vzpomínky na dávno uzavřené katuny, Un garçon pas comme les autres (Céline Dion) a křišťálová sklenice bílého suchého vína v pozdní letní podvečer. Červánky a západ slunce. Srpek měsíce před jedním tisícem let. Vzpomínka, když ještě pramáti Lucie kráčela africkou savanou. Tavasz – jaro, úsvit.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cesta do Tesca,

srpek měsíce
mezi mraky zahlédnou
staří přátelé

úterý, listopadu 07, 2006

Jak vejce vejci

Někdy až budí.

měsíc v úplňku
do okna svítí, haló!
co asi se stalo

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Tak tu máme zase další šedivý týden. Když obloha se promění ve výduť pouchu a do Velikonoc je ještě daleko.

jak vejce vejci
letos se podobají
zamlžené dny

pondělí, listopadu 06, 2006

Kam vytratil se

Po roce ho našli.

podzim už skončil--
nezbývá než v herbáři
list, vzpomínka


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Co v neděli se stalo tak úžasného, že nemůže být před věčností zatajeno?

kam vytratil se
na jaře nedočkavý
dnes zašedlý list

neděle, listopadu 05, 2006

Klapnutí branky

Podcast The Writer's Almanac mě doprovází jako odměna každou cestu domů z práce, zde.

vítr na podzim
když odnese vzpomínku
na žluté listy


Písnička před spaním pro našeho chlapce, Deep in the 100 Acre Wood, Walt Disney.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

klapnutí branky
jediné sbohem cestou
sychravým ránem

sobota, listopadu 04, 2006

Tam sem, tam a sem

když stromy ještě
o zimě, co včera přišla
moc nevěděly

--u zahradníka Matouše v Průhonicích.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cesta z letiště,

tam sem, tam a sem
jak medvídek Pú míhá
auto stěračem


(Winnie The Pooh and the Honey Tree Music, viz Walt Disney, "Up, Down, and Touch the Ground")

pátek, listopadu 03, 2006

Magnólia v parku

ledovou kapku
na čelním skle stěrače
nerozetřely


--jízda na letních pneumatikách.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

magnólia
v parku dnes místo květů
listy shodila

=============

stromořadí lip
z ničeho nic spustí
tichý listopád

čtvrtek, listopadu 02, 2006

Jak tři Pýthie

poprašek sněhu--
konec keltského léta
vločky, andělé


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

jak tři Pýthie
na ostrohu hrbí se
staré pinie



(Pramen: Gerry Pacher)

středa, listopadu 01, 2006

Mrazem

bez pozdravení
se k ránu bez pozvání
vůbec první mráz


--ale vůbec první. I když nevoní. Ποιεω - když tvořím.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Banzan zemřel patnáctého dne osmého měsíce, 1730.

"Farewell--
I pass as all things do
dew on the grass."

(Hoffmann, Yoell. Japanese Death Poems. Boston: Turtle Publishing, 1986.)

mrazem zbělela
kštice, tráva na louce
jen jinovatka

úterý, října 31, 2006

Vítr v piniích

ten nejžlutější
na stromě zapomenutý
poslední list

--Cestou domů v podvečer, když na černém filigránu větví visí ten poslední.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Kdysi jsem si slíbil, že až si postavím dům, tak u každého okna zasadím zakrslou kleč, aby mi ten domov provoněla. Nyní mi ho i prozvučí Vítr v piniích (Novák, Miroslav. "Vítr v piniích". Praha: Odeon, 1975.).

vítr v piniích
nad smočeným rukávem
potichoučku štká

pondělí, října 30, 2006

Když ne dnes v noci

říjnové slunce
úkosem oknem svítí
v pravé poledne

--Když už nám zas tolik času nezbývá. Vzpomínám na 16. října.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

když ne dnes v noci
tak zítra dočkáme se
prvního mrazu

neděle, října 29, 2006

Bílá dužina

list přístavníku
na podzim na památku
slunce západu


Z návštěvy u babičky si odvážíme parthenocissus. A také z čítárny v Klementýnu. Můj třetí nejoblíbenější list podzimu.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Rozsvícené mlhovky.

bílá dužina
právě utrženého
provoněného

=============

u ořešáků
o samotě postává
zežloutlá třešeň

=============

před dušičkami
se sousedy u hrobů
poklábosíme

=============

ahoj dědo, tak
maminka pozdraví nad
rodinným hrobem

=============

kámen nad hrobem
to pinií u cesty
vyvrácen leží

sobota, října 28, 2006

Letos párek vran

kaštan jírovec
do cesty nám položil
tříbarevný list


--Jak vodovými barvami vyvedený se žlutými a červenými plochami se sítí zelezných skvrnek a žilek.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Pátek--státní svátek--a poděkování Jazykové poradně ÚJČ AV.

letos párek vran
místo mladých vyvedl
černý sněžný mrak

=============

na ořešáku
pro hosty jsem připravil
bidýlko a lůj

pátek, října 27, 2006

Ze zadumání

Čekání na poštovní holuby a hluboké modlitby. Některá semena musí nejdříve projít ohněm než jejich tvrdý obal praskne a mohou vyklíčit.

v hluboké noci
když tísňové volání--
sám doma s dětmi


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cestou z oběda,

ze zadumání
list na cestě vytrhl
malý prašný vír


Jeden takový "Mars Devil" očistil Mars-Roverům solární panely od prachu a tak jim vrátil 100% výkonnost.

čtvrtek, října 26, 2006

Těsně před prvním

Dnes jsem si vzpomněl na prince Higashikuniho.

lístek lipový--
konečně abdikace
jednostodva let


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

ibišku oknem
marně dnes nahlížíš
nejsem doma

=============

těsně před prvním
mrazíkem chryzantéma
konečně kvete

středa, října 25, 2006

Meluzína

Chuť řepy, co má říz.

jak na Rathauzu
když do nekonečna
jen štěbetají


--den mé první favikony.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

když meluzína
se sebou si odnese
hlásek mláděte


=============

kámen poporost
namu amida butsu
recitujeme

úterý, října 24, 2006

S listy jeřabin

copak si přeji
když moji lípu přes noc
tak ožlutili

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

s listy jeřabin
se každé ráno v duchu
tiše rozloučím

=============

pro změnu sklenka
místo zlatého moku
listy plněná

pondělí, října 23, 2006

Polední slunce

Na parkovišti.

žlutý lipový
list přistál na kapotě
černého volva


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Šli jsme do kina, večer pršelo.

polední slunce
na chvilku poznat dává
letní podvečer

=============

na konci října
poslední letní příval
chodce překvapil

neděle, října 22, 2006

Odstíny žluté

stacionářem
když na konci podzimu
až do konce dnů


--Duše procházejí.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

odstíny žluté
tři stromy na náměstí
děd, otec a syn

sobota, října 21, 2006

Po cestě z práce

Dnes jsem dostal novou hračku. Pohráváme si / na klikvílu nový song / já a můj iPod. Další počítač, který si koupíme bude Apple. Na podzim.

celou sobotu
na candáta se chystám
vůně celeru


--Království za ten recept na celerovo-jablečné purée a šafránovo-rajčatovo-pomerančovo-zázvorovou omáčku se smaženým candátem. Díky Norbertu Kostnerovi, šéfkuchaři hotelu Mandarin Oriental v Bangkoku.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

po cestě z práce
rozložili koberce
lipových listů

pátek, října 20, 2006

Jak křídly kmitá

Dnes slaví 72. narozeniny její Veličenstvo Japonská císařovna Mičiko. Vzpomínám na bratrance P. Pamatuji, jak jsme seděli u tety v obýváku a dívali se na rozmazané kopie VHS "z tržnice" a se špatným dabingem. Ta písnička je pro něj, hlavní téma filmu Indiana Jones (夺宝奇兵--děkuji 百度。com) od Johna Williamse. Naše mládí. Měli jsme jít raději do kina. Vzpomínky na prázdniny u babičky, vůni lakované židle a na hru Dungeon Master pro Atari ST. P. i babička už jsou mrtví. Až odejdu i já, co zbude. Snad vzpomínka, jak jsme se šli koupat do Motláku. Snad naše výpravy k potoku nebo do ouvozu? Bitvy ve stohu? Vyprávění příběhů? Bože můj.

slunečný den, když
na podzim přesluhuje
vrátný u vchodu


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Čtvrteční tanka,

jak křídly kmitá
nad polem slavík zpívá
tečka na listu

když hloubáš nad myšlenkou
nakresli tečku tenkou

čtvrtek, října 19, 2006

Slunce na nebi

Když překročit vlastní práh už nejde.

jen stéblo trávy
na cestě překřížené--
podzim se krátí


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

City-zen,

slunce na nebi
záře hořčíkových lamp
večer vymění

středa, října 18, 2006

Lampa u cesty

Ráno je chladno, v poledne horko a večer zima.

poslední lípa
na rohu, jinovatka
na žlutém listí


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cestou,

lampa u cesty
do očí zprudka svítí
tak brzy večer

úterý, října 17, 2006

Rudozelené

Na školení.

za vysokou zdí
červené tašky, břečťan--
chvilička klidu


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Také plody.

rudozelené
na jedné jeřabině
dva druhy listů

pondělí, října 16, 2006

Nad bílou mlhou

Večer další hodina 普通话 (pu3 tong1 hua4).

v pravé poledne
od práce mi nos zvedne
zvědavé slunce


Vzpomínám na 16. října před deseti lety.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

nad bílou mlhou
modré říjnové nebe
jdu do údolí

=============

zářivá mlha
těsně před tím, než ji
slunce rozežene

=============

dubové lesy
dnes už se zapálily
západem slunce

=============

když místo slunce
na východě vychází
kotouč měsíce

neděle, října 15, 2006

Na Vysočině

Dnes sluníčko vysvitlo jen na deset minut. Byli jsme právě na hřišti a kopali do míče. Podzimní javorů sledování letos jako každý rok mi chybí.

šedivé nebe
lezavá mlha v okně
ráno i večer


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cesta domů.

na Vysočině
z dálky už nás vítají
žluté javory


=============

do mraku listů
hluboký lesa výdech
náhle vcházíme

sobota, října 14, 2006

Každý podzimní

Dnes byl dobrý den.

cirkusový stan
mezi rekvizitami
čtyřletý chlapec


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Pátek desetkrát sfouknutého narozeninového dortu.

každý podzimní
přesně o půl desáté
už bezmlžný den


=============

do podzimního
prosluněného večera
ze sauny vcházím

pátek, října 13, 2006

Už ráno z okna

Další z mnoha cest.

bratři cvrčkové
zapomenutí v trávě
ozývají se


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

už ráno z okna
to vypadalo na
upršený den

čtvrtek, října 12, 2006

Když ráno okno

K uzívání.

obyčejný den
ráno, na malou chvíli
pod oknem mlha

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

V údolí pod horami.

když ráno okno
dokořán si otevřu
mlžno od vody


/kruhy na vodě

středa, října 11, 2006

Na přívozu pod

Chtěl bych si koupit letadlo. Přívoz nebo-li kompa.

hory a pole
za jakou asi cenu
když jsou daleko


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

na přívozu pod
zříceným hradem Strečno
Váh přeplouváme

=============

napravo vlevo
na všechny strany v údolí
malofaterském

=============

letos poprvé
javory se zbarvily
pod hradem Strečno

=============

postava s bidlem
v ruce na špici lodi
chuchvalce mlhy

úterý, října 10, 2006

Předevšemi jak

Vzpomínka na strážného s naslouchadlem. Minulý týden jsem šel metrem a on tam stál, na nástupišti k soupravě jedoucí opačným směrem. Starý pán s naslouchadlem. Když mě pak v neděli otevírali, zeptal jsem se na něj. "Kdepak, ten už je dva roky mrtvej."

kde jsou ta vloni
samé zažloutlé listy
když rozeslali


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

předevšemi jak
seschnutá můra mníška
zdrávasmaría

pondělí, října 09, 2006

Když z ranní mlhy

Když čekám na hodinu 中文。

za zdí u cesty
červené javorové
ponuré domy


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

když z ranní mlhy
ve svahu nad Varínkou
vystupuje kříž

============

zvony dozněly
ke dveřím přistupuji
beru za kliku

neděle, října 08, 2006

Nejhorší z cesty

Diskuse o bytí.

co je to javor--
list jako ruka, která
semínko drží


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

nejhorší z cesty
čeká na třistatřetím
topol u cesty

sobota, října 07, 2006

Rozechvělí jsme

Vítr cloumá draky na obzoru. Soukromá oslava mezi mnou a tím stromem. Koncert Basila Poledourise.

kousek za mostkem
mezi zelení ukryt
zežloutlý javor


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

rozechvělí jsme
jak osiky ve větru
v pátek před cestou

pátek, října 06, 2006

Na kolemjdoucí

A pak dál přes Markétu.

Břevnovský klášter
v noci okolo fary
za zdí hlučí pouť

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

na kolemjdoucí
v křoví u cesty číhá
letošní vrabec

čtvrtek, října 05, 2006

Poslední list

Divní lidé a divný den.

tam v suché trávě
těsně po setmění, stůj!
poslední cvrček


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

poslední list až
z lípy vezme; na první
zapomeneme

středa, října 04, 2006

Večerní vánek

Uběhaný den bez jediné zastávky. Odepsal jsem Vlaďce na její e-mail. Pařížanka. Ještě musím odpovědět Alanovi do Oxenfordu. Jsou tak daleko / když na sebe myslíme / moji přátelé. To nesmím zapomenout na Thomase z Nantes, Taniu z Montréalu, Eusebia ze Solnohradu, Jiřího a Martinu z Bruselu. Dnes mi to nepíše.

ruku v ruce
mlha a chlad ráno
za okny přihlásí se


A co Ti, kteří zůstali doma? Za tři roky ode dneška se rozhodneme, co bude dál.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cestou z baru.

večerní vánek
když jak studený vítr
za kabát vleze

úterý, října 03, 2006

Petúnie

Když jsem vyšel cestou domů z metra, překvapilo mě to šero. A pak večer, když jsme stáli na balkóně a dívali se na mraky, byl tu zas. Jen ráno, mezi žaluziemi a mezi mraky zazářila modrá, žlutá a červená. Rorschachův test. Prázdné truhlíky jsme už dávno uklidili.

milostivý déšť
dřív než v sníh se promění
ochladí nás též


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Vladislav na dosah z NOVÁK, Miroslav a VLADISLAV, Jan. Bašó - Měsíce Květy: Výbor z básní. Praha: Státní nakladatelství státní literatury a umění, 1962.

MĚSÍC I KVĚTY
jsou ty tam.
A tak sedím
u poháru sám.
Po 43 letech,

JAK NA TO
já se ostýchám.
A tak sedím
u poháru sám


Balkónová nádhera.

petúnie,
jiřiny připomínají
prázdné truhlíky

pondělí, října 02, 2006

Ukukukaný

Zakázal jsem si dnes slovo, které začíná na "z-" a kočí na "-ima", tedy dokud nepřijde z-í čas; a to by mělo být koncem října. Zákazy, příkazy, předsevzetí. Mám takový lapač času—je podobný indiánskému lapači snů. Má ciferník a je příruční. Má i péra.

nenatahuji
náramkové hodinky—
chytám letní čas


V Ikei jsem si v neděli všiml dřevěné rozkládací stoličky bez opěrátka. Stála tam na hoře jiných rozkládacích stoliček bez opěrátka. Byla to solidní polská, bulharská nebo dokonce rumunská práce. Vezmu si ji na lov letního času. Stoličku a síť, a sýčka. Doufám, že letní čas nemá sýčkování rád. Snad tak si nějaký na dalšího půl roku nachytám. Upřímně doufám, že letos cestáři zase zaspí.

Oh, a to jsi věděl, poutníku, že Thomas Hobbes sloužil na zámku Chatsworth? Byl společníkem a učitelem mladého Cavendishe, který se roku 1626 stal druhým Vévodou z Devonshire (viz ISBN 0-19-283682-X).

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

ukukukaný
nad lesem nese se pláč
kolik ještě let

neděle, října 01, 2006

Když okno zavřít

Po dlouhém měsíci dnes pršelo--skoro celý den. Ale odpoledne se na malou chvilku vyčasilo. Šli jsme právě okolo domu, když slunce rozzářilo kapičky na stéblech ostřice. Jiskřící jalovec.

v každé kapičce
sluneční svit se láme
prvního října


Na cestě okolo domu.

některé větve
jakoby plody kapkami
se ověsí

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Chystáme se na cestu.

když okno zavřít
večer zapomenu pak
ráno dýchám chlad

sobota, září 30, 2006

Nejkrásnějšími

Asi už končí babí léto. Strávili jsme milé odpoledne na zámku v Roztokách u Prahy. Šli jsme na výstavu fotografií Joe Hlouchy, ale také jsme si prošli zámeckou zahradu. Kromě výstavy moderního umění jsou v ní umístěny sochařské artefakty, například dvoumetrový říšský orel z jedné z Pražských bran. Zachovej nám, Hospodine - německy a česky.

veverka ořech
tady a tam ukrývá
pozorujeme

=========

před do pískovce
vytesaným dvouhlavým
orlem ukrytá

--veverka. Syn, dcera a já. Nádvoří zámečku ukrývá zvon ze 16. století z kostela obce Ořech.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Každému ročnímu období odpovídají barvy a střihy kimona—převlékání kimon tvoří zařazovací slova klasické japonské poezie, která vždy závisí na obyčeji hlavního města 京.

nejkrásnějšími
barvami se oděly
v Praze obzory


(a bude-li Ti teskně, jdi na server 百度.com a napiš heslo 布拉格)

—darovaná.

pátek, září 29, 2006

Poslední září

Páteční pracovní den jako by nebyl. Ráno mi byla trochu zima, když jsem zavíral dveře na balkón a pohlédl ven.

ráno nebo večer,
když od Vltavy mlha
se nese

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Co víc říct?

poslední září
poprvé vzpomínáme
na jarní slunce

čtvrtek, září 28, 2006

Na Vyšehradě

Jednání na Sv. Václava přerušil požár v budově--planý poplach. To jsme viděli na odpolední procházce po parku:

mlha a déšť
stěhovaví ptáci se
v mracích houfují

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Dávám přednost přebásnění Bohumila Mathesia s Vlastou Hilskou, Jana Vladislava s Miroslavem Novákem a Heleny Honcoopové před rušivou hrubostí formy Alfonse Bresky, Antonína Límana a Zdenky Švarcové.

U Víta

Studí na dotek
Oblýskané sedátko
ve zpovědnici

To je vzpomínka Hiroši Košiho. (Koši, Hiroši. Překl. Novák, Miroslav. "Haiku z pražského pobytu" in Nový Orient: Časopis pro kulturní a hospodářské styky s orientem. Praha: Orientální ústav v Praze. 1963.) . Po dvou generacích a tisíci letech vzpomínám já,

na Vyšehradě
marně Tě dnes hledáme
svatý Václave

středa, září 27, 2006

Kamenným mostem

Na skok v Budapešti, ráno tam a večer zase zpět, přednáška v Hiltonu u Nyugati pályaudvar na křižovatce Szent István király körút a Váci ut. Koupil jsem si knížku, jen na marhapörkölt tarhonyával jsem neměl čas. Nejprve jsem se nechal odvést do centra na Deák Ferenc tér a šel jsem pěšky okolo britského velvyslanectví na Corso. Šel jsem až k Erzsébet híd, pak ke škole na Nádor utca. Vedle naší kavárny byly hned dvě nové. Pak jsem šel do metra (M3), kde na mě samozřejmě čekali revizoři--tentokrát jsem lístek měl.

jedna cesta metrem
a moje nohy zase vědí
kde jsem


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Našel jsem třináct haiku, které Hiroši Koši napsal o Praze (Koši, Hiroši. Překl. Novák, Miroslav. "Haiku z pražského pobytu" in Nový Orient: Časopis pro kulturní a hospodářské styky s orientem. Praha: Orientální ústav v Praze. 1963.).

Kamenné torzo
vidíš v slunci
Staré město
na sklonku léta

O 42 let později,

kamenným mostem
mezi lampami mlha
rozprostírá se

úterý, září 26, 2006

Tam nad obzorem

Výhled z terasy hotelu Aria. Jedno takové plné pražských reálií.

kamennou růži
černé madoně v kleci
připodobňují

Víte že snad žádný dům u Kamenné růže v Praze ani není?

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Jeden z Fudžiwarů, Fudžiwara no Tadamiči (76. ze Sto básní, překl. H. Honcoopová) napsal,

Na širé moře
vyplouvám a hledím
do dálky--

Pláň s bělavými
oblaky--
Obloha nebo oceán?
Zemí obklíčeni:

tam nad obzorem
slunce tiše zapadá
ještě pět minut

pondělí, září 25, 2006

V dáli za mořem

Každý den už čekám, až ráno mezi dlouhými ostrými jehlicemi na větvi borovice u cesty uvidím svítit žlutý březový list.

žluté lístečky
na břízách, polovina
ještě zelená


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Císař ve výslužbě Džuntoku-In (100. báseň Jednoho sta básní, překl. H. Honcoopová):

Sídlo mých předků!
Plevel teď dravě obrůstá
tvé staré krovy

Tajně se k tobě vinu i já
Vzpomínám na dávné doby

Jaké to asi musí být, žít celý život na majáku. Džuntoku-In zemřel ve vyhnanství.

v dáli za mořem
v ruce pomněnku, na domov
vzpomínáme

neděle, září 24, 2006

Kamže příteli

Když není mi do smíchu. Hádka s matkou. Podzim, čas převlékání.

vlašské ořechy
na hromadě padavky
pálené listí

==========

celý rok čeká
aby topol na cestu
listy odhodil

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nová vzpomínka, 47. báseň Sta básní, Mnich Egjó (překl. H. Honcoopová),

Do samoty
mé chýše opuštěné
i psím vínem

přišel už zase podzim
Jen přítel ještě ne
Při depresi se celý svět zmenší na malé bolavé ego.

kamže příteli
jak dávno cesta vábí
v podzimním hedvábí


Podzim--čas převlékání kimon.

sobota, září 23, 2006

Jak horský vichr

Našli jsme zvláštní protáhlé šípky a obrali jsme celý keř. Naše slunečnice si v širokém látkovém klobouku hověla na koženém plášti, upíjela čaj a pokřikovala.

sbíráme šípky
poslední letní piknik
na Šiberáku

=========

sbírání šípků
ruce potom voní po
šípkovém džemu

=========

Sluníčko a mráz
na stromech nechaly
voňavé šípky

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nedávno jsem četl esej Heleny Honcoopové (To bude zřejmě její fotka.), komentář ke sbírce staré japonské poezie Jedno sto básní (ISBN 80-7035-126-8). Vzpomíná také na Miroslava Nováka. Pokračuje v jeho tradici uměleckých překladů.

22. Báseň od Bunja no Jasuhide (překl. H. Honcoopová):

To podzimem
schnou květy, stromy, tráva
léto zdobící

Proč se za
to vina dává
drsné horské vichřici?

A moje odpověď?

jak horský vichr
až do údolí vstoupí
na slovo skoupý

pátek, září 22, 2006

Čaj na poslední

Začíná se ten konec roku plnit. Prací. Před rokem jsme ještě šli po kině na kávu či čaj na zahrádku kavárny na Smíchově. Vím přesně, co bylo a ta představa, že už je celý rok pryč. Dnes jsem poslal dvě haiku do soutěže Kusamakura a HIA.

je ta obloha
modrá nebo zelená
navečer v září


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cestou z noční hlídky (Ночной Дозор).

čaj na poslední
zahrádce v zářijové
studené noci

čtvrtek, září 21, 2006

Jak smilování

Těším se na Vánoce.

slunce zapadlo
navlékání jeřabin
sušení šípků


Řekl mi dnes, "Půjdeš se mnou hledat duhu, tatínku?" A šibalka, "A-tů!" Myslím na jaro,春思 (chun1si1) - 李白 - tady.

春思
燕草如碧絲, 秦桑低綠枝;
當君懷歸日, 是妾斷腸時。
春風不相識, 何事入羅幃?

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Hlaholy.

jak smilování
v poledne jednadvacet
očekáváme

středa, září 20, 2006

Jak splasklá guma

Dnes v noci jsem vezl rodiče domů z letiště. Před rokem jsem dostal svou první a zatím poslední pokutu.

zadýchané sklo--
světýlka náklaďáků
jedno za druhým


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Noc v Českých Budějovicích. Díky Aba!

jak splasklá guma
auta na parkovišti
lezavá zima

úterý, září 19, 2006

Jak noční nebe

Obchodní oběd, altánek. V dálce Týn a za Týnem PMS. Povolali jsme na ochranu dcery kromě Sofie a Emmy také Pannu Marii. Každý večer před spaním těm svým vrabčáčkům žehnám. Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého.

letenský zámeček--
deset tisíc zažloutlých
notových listů


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Přihlásil jsme dnes dvě haiku do soutěže Kusamakura. Loňský vítěz:

Flying nowhere
black birds appearing out of
the painter's
brush.

(Marian Nicolae Tomi, Rumunsko)


jak noční nebe
tuž po papíře štětcem
jen tak roztírám

pondělí, září 18, 2006

V hluboké noci

Sklenice vína. Mám toho hodně k pročtení.

po cestě zahřmí--
cvrčci se svolávají
jdou na večerní


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

A stále se to nachyluje.

v hluboké noci
za stromy, mezi domy
ranní mrazíky

neděle, září 17, 2006

Houby václavky

Při stotřicetičtyřech kilometrech za hodinu neměl nejmenší šanci.

první zažloutlý
list z topolu, na cestu
zlehka dosedl

Večer doma pak hledám 百度--jedno sto a tisíckrát. A našel jsem báseň 塞上曲 od mistra 王昌齡。Hraniční pevnost. Šestatřicátá ze Sbírky tříset básní dynastie Tang.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cestou na víkend.

houby václavky
na mechovém ostrohu
jak paraplíčka

sobota, září 16, 2006

Když léto babí

Svatba. Přestože dnes je svatební den, nemohu myslet na svatbu. Jsem doma sám s dětmi a hlídám. A poslouchám "Majko milá" (Ko to tamo peva). A kromě úplných hloupostí, přemýšlím nad dalším katunem.

černočerná tma--
televize blikotání
krb plápolá

==========

to je cvrkotu--
svatojánské mušky dnes
marně hledají


To je tak, když s tématem přijde dítě. Vyběhneme na terasu a koukáme upřeně do tmavé stráně nad řekou. Nic. Žádná nazelenalá světýlka. Jen v dáli bílé sodíkové světlo.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Dnes večer dlouho jsem z okna vyhlížel.

když léto babí
svými hebkými vlákny
ve větvi chytím

pátek, září 15, 2006

Mateřídouška

Když je všechno v pořádku a před námi ještě tolik práce. Děti, život, stárnutí, padání listů, západ slunce a dorůstání měsíce, voda, co se mele v potoce, tolik pohádek a povídání, slova, věty a první písmena. Křídou na asfaltu. Písničky, vločky, ponožky, temné hodinky. Bolest, co loňský vítr odnes'.

večer před svatbou
rodina šla hodinu
před dvanáctou spát


Panna Marie Sedmibolestná, patronka Slovenska.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

"Spolu s kňazmi a biskupmi si veriaci v tento deň pripomínajú sedem bolestí Matky Božej, a to - Simeonovo proroctvo o osude jej syna, útek Svätej rodiny do Egypta pred kráľom Herodesom, stratenie 12-ročného Ježiša v chráme, stretnutie Márie s doráňaným synom na krížovej ceste, ukrižovanie Ježiša Krista, prebodnutie jeho boku kopijou a pochovanie." (SME.sk, „Dnes je sviatok Sedembolestnej Panny Márie“. 15. 9. 2005)

mateřídouška
u cesty se schoulila
sedmibolestná

čtvrtek, září 14, 2006

Prudce se slunce

Pokud se neusmíváte, pak se nekonečně dlouhá cesta ještě prodlouží.

po dlouhé cestě
stavíme si hráze do
hluboké vody

Po lýtka v ledové vodě, kroutím se, když bořím chodidla do oblázků. Když se pak obujeme, nohy začnou pálit, jak se do nich vrátí krev. Vysokohorská říčka.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Máme to za pár.

prudce se slunce
do okna dneska stáčí
jak krásně září

středa, září 13, 2006

Kdy příště v září

Cestou domů jsme vzali také tři břízky.

na první houby
podhorská louka, stezka
červená lada

=============

podhorská louka
za ní les, potok, keře
po okraji hory

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Září slunce.

kdy příště v září
ponedělí zas vyjde
na třináctého

úterý, září 12, 2006

Pevně se lístku

Lucie se vdala.

zpěněné vlny
útes Καππαδοκία
nymfa a triton

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Shakespearovská úvaha:

Every and each night through every day
For thine sympathies I hope to pray.
Why let I down to plea and supplicate
Beseeching leaves to hold and hang
To clatch I as they grasp to their each
The branch, the spirit, the heart, to bleach
That which comes on their own and lets then free
What autumn is to winter thou art to me.

pevně se lístku
na větývce své podrž
vítr zafouká

pondělí, září 11, 2006

bouřka houbaře

Čekání na dvaadvacítku. Jinak, ode dneška mluvím pouze spisovnou češtinou. Po tom sobotním školení. Oslavte to se mnou.

tak trochu stranou
proti šmolkovému nebi
věž Daliborka


~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

A to jsme tam ještě potkali naší tetu.

bouřka houbaře
až v poslední minutě
z lesa vyhnala

neděle, září 10, 2006

Suché lupnutí

Na cestě k dědovi.

když zrezavěly
kaštany podél cesty
studené stíny

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Kde jsou, ty houby.

suché lupnutí
nad lesem se spustila
polední sprška