Jediná vločka

Chtěl bych být daleko a pryč.

poslední zvonek--
nad údolím ve stráni
zvonička volá

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

jediná vločka
kdo všechno letos odešel
s Pánembohem

Na zdi nad stolem mi visí talisman Omamori. Před čím vším mě asi chrání?

K neuvěření

Kdyby tak na cestách.

třesk na kameni
rozrazil rozekvítek
selské stavení

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

k neuvěření,
že ty zmrzlé větvičky
obrostou listím

Za okny

nesvítí slunce
ani lampy při cestě--
ani v poledne

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

ZA OKNY
si stýská
pokrčená břízka—
je větrný den

Na Chyňském poli

Vrátil se nám 老师 ze 上海。

houfy holubů
na Václavském náměstí
trhy začaly

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

na Chyňském poli
na nejchladnějším místě
mezi havrany

K stéblu rákosu

starou alejí--
hluboké listí u zdi
planetária

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Vezmi čtvereček ručního papíru, vyber barvu podle příležitosti--milá je žlutá, fialová nebo bledě zelená--vepiš tmavomodrým inkoustem (midnight blue) verše a pečlivě z lístku poskládej drobnou obálku. Slova ve dlani.

k stéblu rákosu
vločku přichytím
slova ve dlani

Rákos u vody

černá madona--
s mladými rozloučila se
bílá labuť

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Ne často vídá člověk v hlavním městě klan husí mířící na jih.

rákos u vody—
poslední zahlédnutí
jen hejno husí

Kromě rampouchů

Koupil jsem si květiny v plechovce. Z Taiwanu. Neuvěřitelné.

páteční večer
v this&that probírají
listy cesmíny

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

kromě rampouchů
ve slunci už nic zimě
neodpustíme

Jak tři opice

další den v práci--
jen moji kaktusové
mi rozumějí

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

jak tři opice
co na stéle v Tóšógu
sedí, studené

(vlčí mhou zkalenými
zraky před sebe hledí)

Otevírají

Přednášky jsou vzpruha. Cestou domů dal jsem si kafe.

bez mlhy tmavá
polistopadová noc
tmavší než jindy

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Vzácná paní Sei Šónagon je navěky inspirující.

"Do horské vísky
zapadané ve sněhu
nevede cesta.

"Každý, kdo tam dnes přijde,
bude vlídně uvítán."

(NOVÁK, Miroslav a Geisler, Petr. Zápisky z volných chvil. Praha: Odeon, 1984. 135)

otevírají
okna i bránu, čekají
vzácnou návštěvu

(vyhlížej, milý hošku,
první sněhovou vločku)

Jedlé kaštany

Z cest domů.

koberec listů
topol pod sebe přes noc
pečlivě složil

Pekli jsme je už minulý týden.

pečený kaštan
pohár, zmrzlina, purée
nakrojen lupne

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Včera jsme je pekli.

jedlé kaštany
voňavě popraskaly
horko ve dlani

(už jen vzpomínky hřejí
skráň, jež zdobí se jíním)

Kouř z listí

Podivná momentka.

šoupavé kroky
mlžné listopadové
ráno, za zády

--Cupitavé krůčky, poruchy chůze zapříčiněné degenerativními změnami mozkové tkáně.

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Hraniční kameny a čas mezi tím.

kouř z listí mlha
odnesla, kdy přilétne
poslední vločka

Proskurník

noční matinée
jen mlha a ticho, když
odvezli syna

Mezi třetí a čtvrtou ráno, když nemá smysl spát.

~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Tokugawský emblém obsahuje tři lístky proskurníku. Proskurník, ibišek či sléz se používají k léčbě nachlazení horních cest dýchacích. V Bašóově haiku "michinobe no mukuge wa uma ni kuwerekeri" také květ sléze u cesty snědený koněm nedožije svůj den, viz David Pollack.

PROSKURNÍK
ibišek či sléz,
že já na toho koně
kdy lez

Chodby

Myslete na děti i přes pošmourný den.

když západ slunce
v ten listopadový mlžný
den se usměje

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Život v řádu,

chodby, cely, zvon
zvoní, dveře, schody,
spěchej do klauzury

Obláček páry

Z pracovní cesty.

Hviezdoslavovo--
sloupořadí javorů,
podzimních jilmů

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

obláčky páry,
když do kostela vchází,
z úst vydechují

Neklidný večer

Popojíždění autem sem a tam. V létě tu hrají kriket.

mlha při zemi
když na vypišském poli
vřesy zakrývá

============

tam a zase zpět
vypišská křižovatka
list za listem

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Jediný pohled balkónovými dveřmi prozradí, že dnes stojí za to se rozhlédnout.

neklidný večer--
čerstvý mokrý těžký sníh
vzduchem zavoněl

Nažloutlý lístek

Předevčírem (13. listopadu) jsme připomněli narození svatého Augustina z Hippo Regia (alžírská Annaba, عنّابة). Jeho lekce zní, že zlo činí ten, kdo nepřeje si činit dobro. I přišlo za ním robě a "tolle lege" kázalo: "Jakožto ve dne poctivě choďme..." (Řím. 13:13, Bible Kralická). Prosím chraňte děti.

šeřík u domu
poslední pár listů až
vrátím se není

Ať tyto listy stanou se mojí Zpovědí.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cestou do práce u dvou pinií,

vítr v piniích
mezi jehlice zavál
zažloutlý list

V koruně lípy

Tak daleko ode všeho, jak jeřabiny na šňůře.

šípkové plody
sušené jeřabiny
houby na plátky

===========

ledový průvan
potichoučku sténá--jen
děti z ulice

--prosím zachraňte všechny děti.

slzy na tváři
když u cesty sám leží
odhozený list

--prosím zachraňte všechny děti.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cestou do práce u pěti lip,

v koruně lípy
po listech zbylo už jen
tisíc semínek

Šlapání zelí

proč listopad--
když na stromech už dávno
ani jeden list

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

šlapání zelí
chuť soli, voňavý kouř
z listů pálení

--Na 22 liber krouhaného zelí "dej do třiceti" 8 uncí soli, trochu kmínu, prošlapej až pustí šťávu, vymačkej a napěchuj do soudku, nutno zatížit a nechat v teple zkvasit. Přenes do studena a pak už jen dolívej pitnou vodu. Pozor při kvašení, přetéká.

Západ slunce

Na procházce po půdě u rodičů.

pod novou střechou
staré zvuky, skřípání
krovu, vzpomínky

Když půdy nám ještě patřily a seno, vikýře, dětské šavle, režné pytle místo kapuce a pláště.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

když západ slunce
večer nebe obarví
i na východě

(kde jsou květy ibišku,
cožpak už uvadnuté?)

Jedenáctého

planeta Vega
za dvanáct tisíc roků
nová polárka

Planeta tkadlena a most strak. Příběh pasáčka a hvězdné řeky. Vzpomínka na jediný večer 七夕 (qī xī) sedmého dne sedmého měsíce 七月七日。

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Dvorní dáma Sei Šónagon si ve svém deníku zaznamenávala události, které se pojily s určitými dny se zajímavými daty. Např. co bylo prvního první, druhého druhý. Jistě šlo o módní záležitost a všechny mladé dámy měly ve svých denících obdobně uspořádané zápisy. Jaký je ten dnešní den?

jedenáctého
poslední upustila
stará lípa list

A nebo,

ráno bez mlhy
co to asi znamená?
vstávám časněji

Po pravé ruce

pohledy z okna--
slunce, měsíc, nebe jsou
zaneprázdněni

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

po pravé ruce
bez květů z okna hledí
benjamín, fíkus

zarostlý tak, že pokoj
zdá se nevyvážený

--připomíná mi to Les yeux des pauvres (Charles Baudelaire).

Znám místo

Poletí je pryč, jen obyčejný podzimní den.

kapičky deště
za kaktusy na okně
listy padají

Podzimní prodlévání: na modrém podzimním nebi žene vítr potrhané dešťové mraky. Zleva doprava. Rychleji. Brzo se stmívá. Začíná noc.

jak ledová noc
průzračná, křišťálová
po tolika letech

Někteří nezapomínají, předvečer pogromu השואה (John Powell, Assassin's Tango, Mr. & Mrs. Smith, 2005).

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

znám místo mezi
břízami, kde listí je
ještě zelené

Srpek měsíce

Cestou do práce upíjím piccolo. Mávají sbohem.

hejno holubů
když nad Svatým Václavem
po ránu krouží

Dnes otevřeným oknem přilétl mi na stůl list ibišku. Otočil jsem se a byl tam, na kraji světelného kruhu pod lampou. Tam, kde stín začíná a život končí. Další vzpomínky na dávno uzavřené katuny, Un garçon pas comme les autres (Céline Dion) a křišťálová sklenice bílého suchého vína v pozdní letní podvečer. Červánky a západ slunce. Srpek měsíce před jedním tisícem let. Vzpomínka, když ještě pramáti Lucie kráčela africkou savanou. Tavasz – jaro, úsvit.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cesta do Tesca,

srpek měsíce
mezi mraky zahlédnou
staří přátelé

Jak vejce vejci

Někdy až budí.

měsíc v úplňku
do okna svítí, haló!
co asi se stalo

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Tak tu máme zase další šedivý týden. Když obloha se promění ve výduť pouchu a do Velikonoc je ještě daleko.

jak vejce vejci
letos se podobají
zamlžené dny

Kam vytratil se

Po roce ho našli.

podzim už skončil--
nezbývá než v herbáři
list, vzpomínka

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Co v neděli se stalo tak úžasného, že nemůže být před věčností zatajeno?

kam vytratil se
na jaře nedočkavý
dnes zašedlý list

Klapnutí branky

Podcast The Writer's Almanac mě doprovází jako odměna každou cestu domů z práce, zde.

vítr na podzim
když odnese vzpomínku
na žluté listy

Písnička před spaním pro našeho chlapce, Deep in the 100 Acre Wood, Walt Disney.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

klapnutí branky
jediné sbohem cestou
sychravým ránem

Tam sem, tam a sem

když stromy ještě
o zimě, co včera přišla
moc nevěděly

--u zahradníka Matouše v Průhonicích.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Cesta z letiště,

tam sem, tam a sem
jak medvídek Pú míhá
auto stěračem

(Winnie The Pooh and the Honey Tree Music, viz Walt Disney, "Up, Down, and Touch the Ground")

Magnólia v parku

ledovou kapku
na čelním skle stěrače
nerozetřely

--jízda na letních pneumatikách.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

magnólia
v parku dnes místo květů
listy shodila

=============

stromořadí lip
z ničeho nic spustí
tichý listopád

Jak tři Pýthie

poprašek sněhu--
konec keltského léta
vločky, andělé

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

jak tři Pýthie
na ostrohu hrbí se
staré pinie


(Pramen: Gerry Pacher)

Mrazem

bez pozdravení
se k ránu bez pozvání
vůbec první mráz

--ale vůbec první. I když nevoní. Ποιεω - když tvořím.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Banzan zemřel patnáctého dne osmého měsíce, 1730.

"Farewell--
I pass as all things do
dew on the grass."

(Hoffmann, Yoell. Japanese Death Poems. Boston: Turtle Publishing, 1986.)

mrazem zbělela
kštice, tráva na louce
jen jinovatka