Nový poetický rok

Tradice velí vybrat dnes téma pro příští poetický rok, který začne podle mého počítání zítra, na čtvrté výročí Haibunu Jednoho tisíce listů. Posílám snítku cesmíny po vodě před tím, než uzamkne ji do jara ledový příkrov. Loučím se s cesmínou, která mě dovedla až sem.

BĚLAVÁ SNÍTKA--
za oknem vánice
a před ním
kvítka

Budiž tedy tématem nadcházejícího roku třešňová barborka.

Poslal jsem včera dopis na usmířenou. Kolik takových dopisů může člověk v životě poslat? Určitě jsou lidé, kteří nikdy žádný neposlali. Nikdy nepodali ruku jako první. Nemohl jsem dlouho přijít na to, jak to dělají. Jak mohou sami se sebou vydržet--jak to, že se nejdou usmířit. Nejdřív se člověk rozzlobí. Potom chvíli odmítá. Pak je mu smutno, ale stále si pamatuje křivdu. Pak zapomene na křivdu a je mu jenom smutno. To je čas napsat a poslat vzkaz, usmířit se. Myslel jsem, že tak to dělají všichni. Ale není to tak. Někteří prostě vydrží, sami se sebou. Jakže to asi dělají? Možná zapomenou, zapomenou na smutek a zůstane jim jenom křivda. Ještě, že mají nás, co zapomínáme jinak.

Límec u kabátu

Nechám se inspirovat popraškem sněhu, který jsem dnes ráno zahlédl z okna. Byl to poprašek, který na zemi zůstane asi až do jarního tání. V noci to země vzdala, uzavřela se do ledové krusty, zpevnila všechny louže. Přestalo být blátivo, ale zase jsem si musel vyhrnout límec kabátu cestou k metru.

límec kabátu
spíš než lístek
zimu ohlásil

======

poprašek sněhu
ráno mi pocukruje
dvojitou dávkou

Ne, ne. Žádné sladkosti. Včera jsme byli na divadelním představení s dětmi. Měla to být pohádka na motivy kreseb Josefa Lady. Byl to amatérský horor, ze kterého jsme utekli před koncem.

šmíra--
v bílém sněhu
za kočárem

Sedím teď v honosné čítárně knihovny Akademie. Ten šok, když jsem se ve dvoraně dočetl, že to byla budova pojišťovny. Myslel jsem, že mramorové sochy v nadživotní velikosti, které podepírají galerii, jsou Múzy. Jedna z nich sice drží v ruce slepici a druhá hasičskou hadici, ale proč ne, říkal jsem si. Jedna je možná Múza pilnosti a druhá předvídavosti. Ale je to jen reklama na pohromu živelní. Mramorová šmíra.

svatá Artemis
sestro Apollóna
smiluj se

V sobotu jsem byl na výročním setkání. Přišli tři bratři v kutně a jeden novic, kterému bylo asi pětačtyřicet. Z bratrů jsem dřív potkal jen Michala, který býval v PMS farářem. Jednou jsem od něj přijímal svátost smíření. Doteď myslím na to, co řekl--a už to musí být nejméně rok.

co pověděl mi
když orodoval za
odpuštění?

Pokud jde o zařazovací slovo, pak vyhledej v liturgickém kalendáři vhodný mariánský svátek, například 15. srpna. Jinak včera bylo Kateřiny, "Pamatuj na mě." Jdu se učit.

Jeden tisící a jeden list

Nedalo mi to a vracím se zpátky ke svému haibunu jednoho tisíce listů. Přestože život nemá žádný význam a tento haibun je ztracen pod nánosem listů, přidám na hromádku další lístek. Ne proto, aby to někdo četl, nebo snad, aby to někdo nalezl. Jen tak si čmárám, a počmárané listy odhazuji.

v dál jak klobouk
počmárané odhazuji
listy i slova

Co může všechno člověk ztratit, ale co může také nalézt v deníku jednoho tisíce listů,

ukořistěná
stavěla se na zadní
sbírka mých básní

--na zadní polici až
tam, kde sesedá se prach

Někdy je také cesta po knihovně objevná. Udělal jsem si seznam míst, kam se jednou vypravím. Jošino v prefektuře Nara je na osmém místě.

dvakrát do roka
v požehnaném Yoshino
padá měkký sníh

Cestujeme životem, někteří jako chodci obráceni tváří kupředu. Jiní couvají a oči mají zahleděné do minulosti. Já jdu se zavřenýma očima a často se zastavuji. Poslouchám, čichám a ochutnávám. Mezi místy, do kterých se jednou vypravím, jsou taková, na která se dá sáhnout. Z jednoho vane duch historie, tři jsou zaprášená, další vře. To zatím předposlední svědčí o pádu stromu hluboko v lese. Budiž tedy moje stezka v kraji klikatá, jak jen to půjde, protože nejdu dál, ani zpět. Nehledejte mě na vyhlídkách, nestojím s triedrem nad krajem ani na palubě zámořského parníku. Nemám zájem o pohledy, ani pohlednice. Nestojím o momentky, kresby ani plakáty. Svůj svět si nosím sebou v hlavě. Putuji od místa k místu a za sebou nechávám snad jen pohozené lístky.

Na podzim, na jaře i v létě, a také v zimě.

Rodný list

Jeden tisíc listů brzy rozežene vítr. 9. 9. je tisící den.

tisící den
kdy naposledy
listy na hromádce

=========

letos
možná dřív než vloni
je tu podzim!

=========

podzim
provoněný
tisícem listů

Na cestu mi voní. Jdu totiž dál.

Tento haibun byl započat prvním zápisem dne 14. 12. 2004. Přidáním dalších 999 zápisů se dostáváme k dnešnímu dni 9. 9. 2007. Tolik tedy k rodnému dni Jednoho tisíc listů, který během 1 000 dnů dostal do vínku 1 200+ haiku.

Tento haibun je nutné číst pozpátku, milý čtenáři, protože se v něm skrývám já. Před jedním tisícem listů jsem se rozhodl, že změním svůj život, že uměním uhnětu sám sebe. Jeden tisíc listů od té doby jsem odhodil, jako bříza na podzim chystám se na svoji zimu, abych příští rok vykvetl. Jak? Bůh ví.

Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého.

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Amen.

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Pletu si Strbsko ze stříbrem.

v údolí Vltavy
v poklidné neděli
burácí vlaky

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Patetické? A co.

veselé fráčky
vlaštovky odlétají
vem’te mě sebou

Po obou stranách

Stěhovali jsme se.

bílý motýl
na cestě do nového
ztratil se

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

všude okolo
mezi stromy na větvích
chytáme vlákna

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Zase jedna cesta z práce, nebo Slovácko sa nesúdí "Po obuch stranách".

po obou stranách
stezky mezi loukami
cvrčci volají

Vlaštovčí hejna

Nový starý čas.

novou cestou
do nové práce
v novém

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

už se chystají
hlavy těla sklánějí
tráva ve větru

===========

po různých cestách
když na konci zapletou
prameny vlasů

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Četl jsem dnes zprávy na pravda.sk, že prý se už houfují.

VLAŠTOVČÍ HEJNA
pryč se stěhují
šosy
popotahují

Zapadlo slunce

Jeden den modrá, druhý den bílá potrhaných mraků a tisíců prstů. Otáčím další stranu.

knihovna
s výhledem na modré nebe
daleko za svazky

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Cestou do školky.

vůně slzí
opršalých trav, to se
babí léto kazí

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

V jednom tom autě se vezu tmou, jen reflektorem prosvícenou.

zapadlo slunce
já si tu jen tak sedím
poslouchám auta

Každý den čekám

A sluneční hodiny.

zelený břečťan
mezi ním prosvítá
zažloutlá stěna

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Před domem.

po dlouhých deštích
pampelišky už kvetou
jen napodruhé

Na ten pohled jsem už zapomněl.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nechtěl bych zapomenout na ten pohled: na stole pod monitorem HP leží na zádech „Velkú bílú myš“.

každý den čekám
až támhle za tím rohem
vykoukne podzim

Kdo staré stromy

Den rozpočítaný do čtvrthodin za okny velké studovny.

čtyřikrát odbije
malý zvon, aby se ozval
nikdy nezapomene

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Začalo ranní vstávání. Když slunce ráno tak pěkně žlutě svítí. Pampelišky.

den ve školce
žaludy a bobule
nová generace

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Zase 浪人?

kdo staré stromy
rezavými barvami
v noci pocákal

V ten letní večer

Pět švestek.

pečlivě uklízím
abych zase vybalil
všech pět svých svazků

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Na procházce s dětmi. Nejdřív na hřiště do parku, pak na procházku.

a je to tady
snad na každém keři
červené bobule

==========

bolí mě nohy--
na ruce ho vezmu a
nesu ho domů

Čtu najednou Roberta Gravese, Klaudius Bůh (Claudius the God, ISBN 0-14-000421-1), a Plautovy komedie (Plautus: Four Comedies, ISBN 0-19-283296-2).

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Čtu Poláčkovo Okresní město (ISBN 80-901456-8-X) . Jestli by tu spíš nemělo být zmdlen a slabot, či vleka se hynu.

v ten letní večer
když už i zelený čaj
zemdlelý a sláb

Pálivé slunce

Co stará se o to všechno pavouk ve své síti na okně.

tolik otázek
a tolik myšlenek
když zavírám sešit

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Házíme si míčem na poledním slunci. Kouř z připálených klobás, cukrová vata, vosy a hlučná hudba.

pavouk na okně
všem na očích, jen té
mouše ne

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Myslím, že můj projekt na příští rok bude zeditovat všechna ta haiku a vybrat pro každou z nich charakteristický znak.

pálivé slunce
až barevné palety
vystřídají

Těžké svazky knih

Těším se na nový život.

už brzy konec
a nový začátek
tolik se těším?

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Samota u lesa.

divoké koně
jedině při pohledu
z okna na nebe

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Také taková může být cesta domů.

těžké svazky knih
zločin připomínají
Dostojevského

=========

smradlavá moč
povolená kravata
poslední metro

Tak ovíněný

Snad zítra. Tu návštěvu odkládám už deset let.

opuštěný hřbitove
za tebou se chystám
snad příští neděli

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

na křižovatce
uschlý list, větvička, jen
tak bez cíle

--Dnes jsem se rozhodoval, že co. A bude to 中文 a také PoliSci. Dnes jsem před svojí ženou plakal.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Po večírku, tak trochu jako švihák 李白。

tak ovíněný
když po ulici kráčím
cestou z hospody

Na konci léta

Bez sbohem sbohem dávám.

trochu posmutněle,
když posledním vlakem
z domu do domu

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Začaly už růst. Tedy teta Slávka povídala. Vlastně už minulý týden jsem měl první letošní smaženici.

celý den na ně
myslím, vzpomínám, doufám,
na houby v lese

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Večerní škola před domem.

na konci léta
cvrčkové na louce se
vyvolávají

Veliká černá

Když léto zebe.

bylo studené
to modré sluneční
odpolední nebe

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Někteří si na stará kolena pořídí slepice, jiní sledují teploměr.

čeká mě venku
ráno na teploměru
jen dvanáct stupňů

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Sedím u počítače,

veliká černá
na okně se usadí
do očí hledí

Tvůj fasetový

Co rozkutálely se.

žlutý lístek lip
když cestu mi kříží
než dosedne si

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Pohled na druhé pampelišky je smutný. Člověk si nevzpomene na jaro, ale zhrozí se zimy, která zase přijde.

pampeliška druhá
těsně před podzimem
kam asi půjdem

Když v dešti všechno utichne--auta jsou tak hlučná.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

U počítače ii.

tvůj fasetový
nehybný trpělivý
nabzučený zrak

Ovoce prošlo

Letos kultivuji sebe v knihách místo hledání místa na zahradničení.

průtrž mračen
měděné roury odvedly
pryč od oken

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Hledání letní chalupy pokračuje. Oh, další Pemberley!

ves Palouček
pod lesem, na stráni napůl
studená plotna

=======

marně celý den
z cesty vyhlížíme dům
co je na prodej

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

U počítače iii.

ovoce prošlo
kolem slupek hodují
bzučící mouchy

Hlavou naráží

Révové nádvoří knihovny, která je teď mým dalším domovem.

nádvoří s kašnou
ve které smáčí si kotník
sličná socha

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~


Alej lip před parkovištěm.

jak hloupé--první
žluté listy v hloubce lípy
zahnízdily

===========

lilek v lednici
jeden vedle druhého
jak na zahrádce

--Všimni se, když lilek polyká světlo.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

U počítače iv.

hlavou naráží
znovu do omrzení
nožkami prosí

Letos poprvé

Ještě chybí mi ibišek.

jednoho dne
i já snad se dočkám
květu ibišku

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Joe Hloucha má výstavu fotografií v Rostokách u Prahy.

mraky--dva sloupy
páry na obzoru nad
Tem-Temelínem

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Slušelo by se napsat homo urbis.

letos poprvé
na trávě jsem uviděl
kapičky rosy

Ve stínu stromu

Otevřená dvířka nepomohla.

už nechtějí
nechat se z ruky krmit
zebřičky

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Stavili jsme se v H. Už se tam spalo a tak jsme jeli zas domů. Cestou z H.

jen západ slunce
když nebe tmavě modré
se synem v autě

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Na cestě z H. do B.

ve stínu stromu
v trávě bys ji přehlédnul
jak kráčí k domu


(/polní kapličku nebo babičku)

V ranní mlze

Kolik? Kolik? Kolik?

když chryzantémy
kolik času jim zbývá?
zlevnili

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Klid. Klid. Klid. Tepající.

večerní nákup
kafé laté a do snu
už jen driving-thru

=========

všechno široká
lípa u domku listy
ve stínu skrývá

--Hromada vzpomínek vyklizená ze staré chalupy; co nebyla na prodej.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Dnes ráno jsem odešel z domova dřív,

v ranní mlze
vybarví se
pavoučí sítě

Až dnes na lípě

Může být haiku jemnější než zelenkavá chuť melounu?

slupka melounu
drsná a vrásčitá
pod ní dužina

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Letos nechci propást javory.

večerní sprcha
ohlášení podzimu--
otužování

==========

louže při cestě
v asfaltu jak řetízek--
pítka pro vrabce

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Kdo může říct, že se rozhlíží každý den?

až dnes na lípě
oknem v mlze prosvitly
nažloutlé listy

Vlna za vlnou

Myslím, že už vím, co bude dál, po devátém září. Měníme se, někdy skokem a někdy postupně.

zelené stromy
po většinu času
osiřelé

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Na výletě v jižních Čechách.

kostel nad řekou--
jen portikus s lebkami
na dovolené

--Lebky jsou z kamene.

na stromech třešně
seschlé, scvrklé přezrály
špačci zaspali

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Včera jsem v metru uviděl, jak měl někdo na stehně vytetovány znaky 浪人, flákač.

vlna za vlnou
metrem se posouvají
hnědé housenky

Když na procházce

Chytám se letos do Hájku, co asi se tam od mé poslední návštěvy změnilo.

když kastelánka
na poslední západ
za sebou zavřela

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

jemné drobné
husté kapky deštník
opršely

--A také rukáv a nohavici.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nedělní dopoledne se synem; mají modré oči. Oba.

když na procházce
utrhneme pro mámu
kvítečky chrpy

Kam měsíc dneska

Dopis příteli.

dopis se vrátil
až z daleké Vídně
neotevřený

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Chybí nám buřinky.

černé deštníky
se u cesty houfují--
houby po dešti

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Zase čtu životopis básníka 李白 a vzpomínám na báseň, co mi poslala 小餐:

床前明月光，疑是地上霜。
举头望明月，低头思故乡。

kam měsíc dneska
ukryl se, kam slunce jen
nezapomenem’

Listoví na stromě

Vydám se do Britského muzea dobít terakotovou armádu.

císař Čchi
nebo snad Chan?
kam zakopán

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

suché listy na
kamenech zachrastily--
přístupová cesta

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Kdysi jsem si, ještě jako dítě, usmyslel, že nikdy na nic nezapomenu; hlavně, že nezapomenu na tu chvíli, kdy jsem si to řekl. Bylo to cestou k babičce u keře s rozkvetlým zlatým deštěm. Už si nepamatuji víc. Už zbývají mi jen momentky.

listoví na stromě
vysušil sluneční žár
nebo noční mráz

Jen špičku lístku

Je možné, že mé rozhodnutí se urodilo na Korzice?

nejlepší rozhodnutí
na stromu poznání
se urodí

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Památka na Nagymegyer (szlovákul Veľký Meder, 1948 és 1990 között Čalovo).

ibišek poprvé
letos vykvetl těsně
před podzimkem

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Momentka.

jen špičku lístku
letní vánek odlomil
na větvi zůstaň

na okenní římse

A to není pátek.

ostrov daleko v moři
ví o něm jen mořské panny,
také piráti

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

po letošních
horkách přišly deště--
už neodešly

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

O římsách a chrličích.

na okenní římse
vítr si pohrává
s prachovým pírkem

Každé ráno mně

Práskl jsem dveřmi, vložil klíč do papírové obálky origami a obálku zastrčil hluboko do kaslíku na dopis. Poslední psaní. Když zlobíte se na ní, nechci o vás už slyšet.

co mám vyprávět
když domů se již
nikdy nevrátím

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Dům u lesa ve chráněné krajinné oblasti.

jedna, dvě
žabičky v trávě, rosa
na sandálech

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Požehnání klimatizace.

každé ráno mně
z okna vesele mávne
Benjamín, fíkus

Staleté stromy

Je možné, že jsem už zažil všechno, ne-e.

ještě pár dnů
a nechám si ve dne
o noci zdát

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Dnes zaposlouchal jsem se do 不得不爱 (bù dé bù ài)-- Nemohu než milovat.

天天 (tiān tiān) --
když ráno vstávám, když
večer usínám

--V podání 后舍男孩 (hòu shè nán hái) zde.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Momentka.

staleté stromy
po sobě se ohlíží
a v rukou hole

Havrani

Mlhu, kterou rozežene Kusturica.

ještě pár dnů
a nechám si v mlze
o duze zdát

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Pekingská opera - 京劇 (jīng jù) zde.

jako Severka
pekingská opera je
mi tak vzdálená

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

V čínské poezii má být havran symbolem manželské věrnosti. Každý den se havrani rozlétnou po kraji, ale večer se hledají, aby hřadovali vedle sebe.

havrani
na cestu na jih
vyrazili

Vůně asfaltu

Vzpomínka na ranní vstávání do podzimní mlhy.

v ten krásný den
přepadla mě mlha
jen vzpomínka

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

nechci je vidět
když na nebi mraky a
fujavec klepe

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Docela obyčejný pracovní den v centru.

vůně asfaltu
když cestou na oběd mě
sprška překvapí

Na cestě z práce

Bez střechy nad hlavou, bez domova.

u cesty za křižovatkou
k večeru si přitopili
pneumatikou

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Na dědu. Chci umřít doma.

kostnatá ruka
vedle postele hrnek
se sladkým čajem

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Před kanceláří někdy stojí a dívá se přímo do Nirvány.

na cestě z práce
pouliční bráhman mne
hubené ruce


(Pramen: Herbert Rulf)

Rýžová pole

Je to maličké já vůbec důležité pro někoho jiného než pro mě?

když čas se tak krátí
pro některé věci, pro jiné
je ho ještě dost

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Musím jít ke zpovědi. Jdu si pro radu.

nad hroby bez
přestání a stále šumí
stařičké stromy

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Rýže je prý významným zdrojem skleníkových plynů.

rýžová pole
až za ten obzor
přetékají


(Pramen: Herbert Rulf)

Když už ani ten

Některé věci jsou mimo cykly. Jdou odněkud někam, začínají a knočí.

příroda každý rok
jiná a stejná, jen já
odcházím

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Pomalu se vynořovala za zatáčkou, mírně do kopce obklopená alejí. Až pak se ukázalo, kam vedla.

stromořadím lip
za městem po cestě jdu
až ke hřbitovu

--Návštěva v Bechyni.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Polednice vyzvánějí,

z ulity růžek
šneček pro tvarůžek
nechce vystrčit

Jediný pohled

Den, ve který vzpomínám, spíš dívám se sám na sebe a říkám si, co všechno si přiznám? Sám sobě? Šalale romale!

už je to měsíc
když mohu vydechnout
vzpomínku

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Ten oběd na náměstí nebyl nic moc. Už nechci nikdy jíst maso.

kostel svatého
když stařenka po mši
zamyká, Martina

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Létabraní.

jediný pohled
co sláma v sobě skrývá
rozpálený žár


(Pramen: Marcel Krüger)

Poledním hvozdem

Kdopak to k nám zašel, oknem ve třetím patře?

podivná návštěva
když smrákalo se
v poledne slunce

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Před čtvrthodinou to nevypadalo, že tu zůstaneme i těch patnáct minut.

zas a zas odbíjí
kostelní hodiny
vyprší náš čas

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Kam až může člověk dojít. V lese.

poledním hvozdem
hlubokým ouvozem jdu
jenom na chvilku


(Pramen: Marcel Krüger)

Jen na paláce

Na tom karru jsem nikdy nebyl. A co?

neodcházejí
smuteční hosté
to jen kosák

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Neděle, kdy jsem doma sám. Po letech, na konci léta.

sám doma, sám ke
křížovníkům spěchám
kdo dnes vydává se?

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

A proč ne? Návštěva na zámku.

na paláce
po očku si jen tak
pomrkávají


(Pramen: Marcel Krüger)

Kohoutku když ty

Zvuk je někdy víc, než vůně. Vzpomínám na narozeniny před dvanácti lety. To byl divoký den, který změnil celý můj život. Kdo může prstem ukázat na jediný den ve svém životě, který všechno změnil a všechno určil?

na violu
z ničeho nic po letech
jsem si vzpomněl

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Velkopřevor s pobočníky se po mši nahlas ještě jednou pomodlili.

na hrudi hvězdu
řády, dekorace, po
mši zve na kafe

--Kde? v paláci, setsakristie.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nezdá se vám, že teď jsou kohouty nějak v módě?

kohoutku když ty
tak pyšně hlavu svou si
ke špalku neseš


(Pramen: Marcel Krüger)

Když teď na cestě

Na co myslím, chtěl bych každé ráno vstát s tím, že to je poslední den bez toho, abych věděl o tom konci.

teď, už teď
den se nám má krátit
jako dech, a teď?

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Nejdelší rozvité věty pod sluncem.

nutí souvětí
Marii pod Řetězem
k pokukování

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Pro naše dětičky.

když teď na cestě
zády ode mě kráčí
trucovitý syn


(Pramen: Marcel Krüger)

S němou výčitkou

Evenu šalom aleichem.

osudová kola
a pro někoho prostě
jen zábava

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

dnes večer
zaposlouchám se--
Ibrahim Ferrer

--Z výšky /betonu/ útesu, rytmy /dálnice/ přinese tam-tamy /kam? tady/.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Až tu jednou nebudeme, a trochu na ekologickou notu.

s němou výčitkou
na nás poslední hledí
jen lidoopi


(Pramen: Marcel Krüger)

Jen pruh a stín

Skutečně poslední haiku? Ne, zdaleka ne, pokud něco takového mohu slíbit.

ve skutečnosti
v haibunu tisíce dnů
najdu se navždy

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Vzpomínka na cestu na Růžovou horu.

na ostrohu
německý kostel. jak svědek
a nové kříže

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Vzpomínka na Lucii.

jen pruh a stín
jen pruh a zase stín jen
přelud ve stínech


(Pramen: Michael C. K.)

S písničkou na rtech

Povinné výlety, procházka po kočičích hlavách a ke svačině bohémský böugelu. Meduňka při cestě.

muzeum--
už zrušit by ho měli
hrobku národní

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Zátoňské stráně.

když sedláci po
celém týdnu v procesí
na kopec kráčí

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Dnes se nám narodila dcera.

s písničkou na rtech
devítiměsíční sen
byl dnes probuzen

V portugalském

Ještě že na tom můj život nevisí.

byrokracie
čekání v kanceláři
na mandaríny

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Před vosami jsou hrdinové.

vosí hnízdo
z udírny prostě
vykouřili

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~
Letošní léto na Iberském poloostrově.

v portugalském pak
všechen mok i to porto
vysál suchopár

(HnR@pismak.cz Praha 05/07/29)

Přitom jen růže

Všechny myšlenky letoška jsou pryč, když vcházím do zimy.

nepřipraveni
na první zimní večer
uprostřed léta

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Tuhle jsem uviděl plakát na "Struny podzimu." Teorii strun nerozumím.

až na podzim jsem
si vzpomněl, kdepak asi
jsou kopretiny

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Na hranici senryu.

přitom jen růže
okvětní plátek zmůže
každičké slovo

(HnR@pismak.cz Praha 05/07/20)

Mávnutie krídla

Z odpoledne se vyklubal večer. Doma čekala sprcha, venku sprška.

dlouhá procházka
cesta do Tuležimy
z kopce nás vede

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Když se příbuzní prostě nechtějí shodnout.

na Svaté hoře
v sakristii přísný kněz
papíruje

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Motýlí paradox.

mávnutie krídla
na našom brehu zvíha
hmlisté opary

(HnR@pismak.cz Praha 05/07/17

Kráčím si lesem

Své si už dávno nepamatuji.

narozeniny--
na dortu dvě svíčky jen
jednu si sfoukla

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Příprava na biřmování.

v Hájku kastelánka
chodbou až do kůru,
klíčem křestí

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Vzpomínka na Brdský les.

kráčím si lesem
když v tu ránu přes nos mě
hadovka pleskne

Praha 05/07/22

Měsíc a slunce

Byly i slzičky.

zababušení
děti večer čekají
na svou maminku

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Oslava po biřmování.

na kůru v Hájku
po mši baštu laikům
rozložili

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Čekání na bábätko,

měsíc a slunce
jen velmi zřídkakdy se
tajně potkají

Praha 05/07/19

Vánok unáša

Tak brzy—nemile jsem zaskočen.

uschlý list suchem
cestou z práce pod stromy
nebo podzimem?

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

S celou rodinou na povoze.

návštěva v Plzni--
na hradbách s Bartolomějem
až do noci

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Vzpomínka na nedávné haikai no renga,

vánok unáša
párik motýľov smerom
k pavúčím sieťam

Praha 05/07/17

Mladá poštolka

Jedna byla po straně a vítr ji jak lístek po hladině odnesl na půl cesty k jezu.

legie lodí
vodu v podvečer víří
mostem legií

~~~~~~~~~~~~
tun-cesímy, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Bude mi to chybět, až za padesát let si to po sobě přečtu. Slza.

pozdě v noci
v autě po dálnici
se synem hovory

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Procházka po louce.

mladá poštolka
jak blesk z modrého nebe
zkázu přinese

V rudém klobouku

Vítr a já. Já a můj stín. Můj hlas a já. Já a světlo svíčky.

jsme večer sami
bez jediného slova
s větrem smířím se

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Snítka v terakotovém květináči na balkoně.

tolik života
pečlivě zalévají
po celé léto

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nemůžu neodolat a tak hle moje variace na Bašóově haiku o hříbku--pokračování haikování s Amanitou z Písmáku:

v rudém klobouku
jehlice vetknuta
fešná amanita

Za horami

Den, kdy nevím, jestli jsem už přestal vzpomínat a přemýšlet.

MOUŘENÍN
do oken jim hledí
jen
kamení

Lidé, kteří nevědí, co mají za okny.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Rozemnut mezi prsty rozpadá se na prach.

těhotná místo
v práci opustila, jen
vůně jalovce

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Pokračujeme,

a za horami
za řekami dávají
lišky dobrou noc

Praha 05/07/20

Dnes jsem ale cestou z domu to uviděl, výhoda krátkozrakosti.

I took off my glass
to see the grass
impressed

Přitom jen růže

Vzpomínám po letech na Finianovu duhu. Věci, co se nevrátí, Look to the Rainbow, How are things in Glocca Morra.

hvězdný prach
když na lem klobouku
jen tak dosedám

--Pohádková země nebyla opravdu nikdy taková... "Something sweet, something sort of grandish sweeps my soul when thou art near, my heart feels so sugarcandish, my head feels so ginger beer."

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Kam odešli. Opuštěné květiny.

když benjamínek
co po matičce zůstal
nezalévají

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Další pokračování,

přitom jen růže
okvětní plátek zmůže
každičké slovo

Zvědavé lišče

Nový život, staré řeči.

kdo říká co, když
na měsíc se dívám
na nic si nevzpomínám

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Každý den mám, jak mi řekl kněz ve zpovědnici, udělat jednu věc ke slávě Boží. Bratr Michal OFM.

chladivý vánek
mě hladí, když před spaním
zlehka se modlím

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Haikai no renga pokračuje; nebo je to spíš soutěž v hokku?

zvědavé lišče
dobré ráno popřeje
malému princi

Dnes jsem si vybral motto: "There is a flower... I think she has tamed me..." (Malý Princ)

Z komínu proužek

H.P.--musel jsem na to jít do kina, abych na chvíli odcestoval pryč.

JEN ZÁBAVNĚ
trochu času
prosím
ztraťte za mě

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

S Markétou u v kavárně Sv. Vojtěcha, kam jsem ještě jako student chodíval na snídaně.

dlouho do noci
staří přátelé pijí
u Vojtěcha

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Pokračování haikai no renga s Amanti na Písmáku.

z komínu proužek
jak stuhy kousek vine se
pod hvězdami

(Praha 05/07/19)

Z dálek modravých

Půjdu do školy.

cestou do školy
když na deset let jsem se
prostě zapomněl

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Cestou autem.

proč tatínku
všude tolik světel
ptá se

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Chce se mi cestovat.

z dálek modravých
a džunglí Orinoka
Otrambůnyré!

(Praha 05/07/17)

Štěp vistárie

Práce na ministerstvu.

za třemi schodišti
pěti průchody a chodbami
sedím sám

Sledujte informací tok a uvidíte... moc.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Tak moc mi to tancování chybělo, že už mi snad nechybí.

la cucaracha
hot and sensual
unlike to cockroach

u cesty cikán
kto to tamo peva
la cucaracha?

--Ko to tamo peva.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Uviděl jsem na zahradě starou vistárii, jak rozprostírá své větve nad bílým kamenem, pod kterým leží urna s popelem její zahradnice.

štěp vistárie
jednoho dne vysadím
sem nad svým hrobem

Po sedmi letech

"A nakonec zazvonil na zvonec, Japonec" (Jarka T.)

ve vnitrobloku
hejno holubů, sedí
mizí trakonec

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

rozsviťte, aby
už na hvězdy v noci
neuviděli

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Ztichlá zahrada na Bílé hoře.

po sedmi letech
košatá vistária
poprvé kvete

Prudké sluneční

Nic tam nejezdí, jen se tam chodí--centrum města.

na starém městě
nová budoucnost pod kříži
kamennými

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Mince s tygrem na památku.

v plzeňské zoo
umělý ještěr nejvíc
děti uchvátil

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Letní odpoledne, stojíme na balkónu.

prudké sluneční
světlo se v kapkách láme
na hraně bouře

Jen muška malá

Šel jsem si dnes vyprosit požehnání.

RUCE SI PODÁVAJÍ
v koutku očí
stopy
vraní mají

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Hluboký nádech.

nejsem tu sám,
když záclonou vánek sem
tam pohupuje

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Mezi kapkami rosy.

jen muška malá
na klásku travičky si
postel ustlala.


(Pramen: Hans-Josef Effertz)

Polelán květin

Kde je maquis? Za tak krátkou chvíli mi k srdci tak přirostly.

vyprahlé město
ve vzduchu nic nevoní
zavírám oči

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Věčné sliby, slavné sliby.

když ke křížku
mezi poli šel mnich sliby

obnovily

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nebo také balkón.

polelán květin
až k blízkému obzoru
horské louky


(Pramen: Stefan Zimmermann)


(Pramen: S T E R I C)

Upřený pohled

Skončil jsem dnes v práci; po deseti letech na pátek třináctého.

v kavárně,
když podepsali
a rozešli se

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Příští úly, které si koupím nebudou na studeno.

jen hukot úlu
ve městě mi nechybí
trocha včelaření

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Jak gryf.

upřený pohled
sovy pálené se mi
opře do tváře


(Pramen: Oliver Montag)

V její velký den

Kdo to tu stojí u cesty?

nezajímají
nikoho u cesty ty
kousky a drobky

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

jen plout po proudu
do korun javorů se
strnule dívat

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Taje chmýří.

v její velký den
zbude z pampelišky jen
bílá nevěsta


(Pramen: Walter F.)

Roky hojnosti

Mám nového kamaráda, Quihoo.com. Co nenajdu tam, to už nenajdu nikde. Benedictus.

tichý den na cestu
do Selbu vzpomínám
zapomínám

--požehnaná nevědomost.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

udržet posádku
na Rýnu za každou
cenu, dí César

--Julius César, Války Galské (ISBN 0-19-283582-3).

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Starosvětský strom.

roky hojnosti
střídají se na kmeni
s léty strádání


(Pramen: Walter F.)

Za letní bouřky

Tak trochu jsem měl dnes v noci depku.

pozdě v noci,
když ve dveřích auta
prst si skřípnu

Kdo za to může víc, která ze sklenic bulharského vína?

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

úzká cesta
mezi poli—rodiště
člověka městského

--Cestou po metropoli.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Poklady parného léta.

za letní bouřky
vyběhneme za humna
na konec duhy


(Pramen: Walter F.)

Když dvě neděle

Dnes byl dlouhý den. Mrholilo cestou z Václavského, přemýšlím a vzpomínám.

MEZI NÁMI ZEĎ
mladý kos jen tak na ni
bez pozvání
sed

--kosák vždycky přinese novou inspiraci.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Ve Svatkovicích.

kamenná zídka
tě viděla na holky pískat
snít, stýskat

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Co nám loňské léto chybělo.

když dvě neděle
vpravo i vlevo z nebe
prší a prší

Jediná chrpa

První myšlenka tohoto dne a já sedím, přemýšlím a vzpomínám. Jak dlouho ještě?

mladá zebřička
když z klece ulétla
oknem do bytu

Měl jsem dnes chvíli pro sebe; u kávy.

When an unmoved mover moveth, but what when do two? Jen idiot na chvíli odstraní své zábrany. Sedím tu bezradně, zalknout se můžu trapností. Potřebuji to vypsat a udusit doufání. Zoufalost nenávidím. Jak trapné. Vrcholně netaktní. Teď už nemá svědky má bezmezná opovážlivost. Ale já? Co já, když uvnitř už čtvrtý den volám, jak Siréna. V hlubině mě snad pohltí Skylla a Charybda. Počítám si smrtelné hříchy, o kterých až ovládnu se ve zpovědnici taktně pomlčím. Ta tíha na prsou, to svírání, ta úzkost, když vím, co správně je, ale já? Já si tu jen tak sedím. Na rukou krev a nikdo, nikdo mě nevidí.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Rozjímání ve Svaté chýši.

své srdce nechal
v Hájku pod dlaždicí ten
potulný rytíř

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Někdy se ozve sedlácká minulost.

jediná chrpa
uprostřed vyzrálého
ječného léta


(Pramen: Klaus-Peter Adler)

I český král měl

Sedméhosedmí nula sedm? V takový šťastný den a sobota k tomu? Hrad jsme dnes pro veřejnost zavřeli.

zřícená Okoř--
nevěsty pobíhají
místo bílé paní

Místo zříceniny, dám si ledňáčka. Když ze stínu ze zahrádky na svatební frmol hledím, přemýšlím a vzpomínám.

"Odznak ledňáčka, jehož výklad je spojován s Kristem jako "výměna peří" či vzkříšení a který byl i symbolem věrné manželské lásky, kdy Alkyoné z Ovidiových Metamorfos byla proměněna v ledňáčka ze zoufalství nad smrtí svého chotě, krále Kéýka." (Pramen: Užívání točenice v heraldice a návrhy vlajek souhradí Točník a Žebrák. Mazikongres. 15. 10. 2005.)

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Na špacírech a výletech.

KARLŠTEJN HORDY
berou ztečí,
Stůj! párků
zásoby se tenčí

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

A také Otto Popper.

i český král měl
ve znaku smaragdový
symbol ledňáčka


(Pramen: Gerald Flessa)

Fialový květ

Kdesi ležel okvětní lístek a pohled na něj mi utkvěl v paměti, když táhl jsem děti za ruku.

ze země
v prachu a špíně
žlutá lilie

Když nemohu v noci po půlnoci spát, ležím, přemýšlím a vzpomínám.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Český Krumlove,
když na náhon voda
snítku vrby žene

--Na dovolené.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Vždy záleží na úhlu pohledu.

fialový květ
jen obyčejný jetel
pastva pro oči


(Pramen: M² .)

Tobolky v květu

V německém Selbu v hospodě usadili nás hned vedle stammtish.

servus! na stůl,
stammgasti přicházejí
na náš zaklepají

Když jedeme autem lesem, přemýšlím a vzpomínám.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Vzpomínka na věčnost.

první večer,
když ležím pod dvojí
dekou

--Když konec srpna.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Rodíme se s potenciálem poznávat krásu.

tobolky v květu
smaragdové saranče
bižuterie


(Pramen: M² .)

Když modrá vážka

Večer jsem byl venku. Obyčejný den, a obyčejný večer a stejný jako před deseti lety a jiný.

unbeknown to me
the truth of us lurks behind
my very shoulder

Jdu až na Smíchov a do smíchu mi není. Kráčím po mostě, přemýšlím a vzpomínám.

jako století
opravdu se opřeme--
naše lavička

--Davidova naděje.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Ranní v posteli čekání.

bleděmodré ráno
když vůně z koupelny
se line

--Jak levandule.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Myšlenky, které těkají.

když modrá vážka
na stéblu po ránu se
jen vyvažuje


(Pramen: Klaus L.)

Jak Lloyd Wright

První výprava do sklepa, "Po pravé zatáčce bude vypínač, tak si rozsviťte," poradil vrátný.

v hlubokém sklepě
za druhým rohem kámen
se v rohu schoulil

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Na svatbě pana Š. Svatební matka si spletla hrady.

Zvíkovský hrad
po úzké cestě, těžko se
míjí. Donjon.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nevzpomínám si, kdy bylo mi temněji.

jak Lloyd Wright
hranice mezi stíny
jen tlustá čára


(Pramen: Walter Zeis)

V břiše mi kručí

První větší déšť v nové kanceláři.

když do oken
déšť se opírá
u pantu louže

Mapa ukazuje, kam až voda zajde.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Pírko, slechy, barva, světla.

setmí se zcela
autem po cestě mezi
poli, noční světla

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

A poslední v sérii, se vzpomínkou na Bašóovy děti, co tolik křičí,

V BŘIŠE MI KRUČÍ
a co ti lidé,
co vpředu si
tak hučí

Na nudné schůzi

Místní rádi poradí.

"támhle za domem"
travou, stromy zarostlé
zbytky hradiště

Dali jsme si třešně.

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Den jako žádný jiný?

odhadujeme,
jaké letos budou
třešně, zda červené

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Den jako žádný jiný?

na nudné schůzi
na zahrádku se těším
na svém balkóně

Na modrý ubrus

dnes zpátky na zeď
chryzantému pověsím
můj nebeský klid

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

červánky v červnu
vzduch je ještě tak mladý
jedeme domů

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

na modrý ubrus
bílá kachna přistála
porcelánová

Anglický trávník

Dnes nadobro jsme se odstěhovali.

poslední den
jen několik minut
já se neloučím

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

vzpomínka na
vrbové proutky; dědek
vodu dohledal

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

anglický trávník
al-arabská zahrada
uprostřed kašna

Hrobové ticho

Po tolika letech a vůbec necítím nostalgii--zřejmě žijeme v nábytku a nikoli v prostorách.

přišel jsem
když zámek vyměnili
už nejsem doma

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

oprýskané dveře
na špacír u kostela
loupe se červená

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

hrobové ticho
místností rozezní se
cinknutí lžíce

Těžké záclony

Stačí se rozhlížet a z hlavy všechno vypustit a rozpustit se v tom, co je právě přede mnou.

proč tolik vzpomínám
když stačí se na chvíli
jen zastavit

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

kdyby mi oči
zakryli a otočili
ten déšť poznám

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

těžké záclony
zakrývají výhled na
letní zahradu

U stropu visí

Cestou na parkoviště jsem zavadil hlavou o trsy lipových semínek.

lípy odkvetly
už nějaký ten den
je pozoruji

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

na seno kosy
pečlivě připravili
stále jen prší

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

u stropu visí
místo lustru z křišťálu
černý pavouček

Dole pod Hradem

To měl být jen komentář--

po všech cestách
zpátky u svého stolu
v noci sedím sám

=======

šumění deště
když svými resty
se zaobírám

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

červené chmýří
u cesty stojí, dělá,
že mě přezírá

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

dole pod Hradem
na jednání sedíme
v letních zahradách

Čekám na konec

Nejsložitější, které jsme zatím viděli--hodiny, ze kterých se nedá bez manuálu odečíst čas. Sluneční orloj.

sluneční hodiny
Štefánikovy hvězdárny
v pravé poledne

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Nejenom hebrejština.

jako výčitka
ještě na hrobech u zdi
psáno švabachem

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Série devíti ze života. První z nich,

čekám na konec
Ledeburské zahrady
té prezentace

Začátek léta

Cestou z Montparnasse do Boloňského lesíka přestupujeme jen jednou.

pařížské metro
když z centra do lesíka
vycestujeme

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

když dítě vzdychne
z postýlky a jinak nic--
šumění deště

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

A proč by ne Slávy dcera.

začátek léta
kdysi kanónu lauf
nyní jen vzpomínka


(Pramen: Maren Arndt)

Jako dva bratři

Chvíle na focení: jak fotí se vysoké sloupy?

barcelonské metro
svatá rodina, korida
jediná v městě

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

k uzulíbání
a přepožehnání, než
pop kostel přejde

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Příjemná myšlenka pro dnešní horký den.

jako dva bratři
ojíněné skráně
podzimní hory


(Pramen: Eckhardt Hussmann)

Z nebeské klenby

Jedno přání zůstalo v Barceloně nevyplněno.

příliš brzy
korida se otvírá
až v neděli

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

cestou do práce
každé ráno pozdravím
klásky ostřice

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

A to mi vytesejte na náhrobní kámen,

z nebeské klenby
po všech strastech a slastech
padá hvězdička

Rodinný hrobe

Dlouhá a strmá cesta, rokliny a povídání.

výlet na Kokoř
zvětralé pískovcové
skály vymlety

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

u cesty léta
odhazují a náhle
hned dvě jabloně

--Ohryzky.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nevím, jestli si mám takové myšlenky vůbec připouštět. Byli jsme tam zalít chryzantémy. Připomíná mi to jakousi povídku, kterou četli v rádiu. Bylo to o chlapci, kterého přijali do internátní školy, kde se učil latinsky. Nemohl pochopit, proč se má učit vyskloňovat slovo stůl i v pátém pádě, akuzativu. Proč bychom měli stoly oslovovat? Stoly nebo hroby. Když přijdeme k těm našim, zdravíme.

Na hrob mi vytesejte jméno.

rodinný hrobe
všichni se tu u tebe
jednou potkáme

Dnes na zahradě

Obyčejný večer plný restů.

co čeká mě dnes?
po osmdesáti dnech
jak zestárl jsem

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

na safari
když mezi lidmi
chodí sloni

--Vzpomínka na zoo.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Rozhodl jsem se dnes začít nějaký nový projekt. Projekt P. Uvidíme, kam to půjde.

dnes na zahradě
u růží zavoněla
letošní sena

Z bouquetu růží

Chci se také podívat na fotky z výletů a zařadit haiku do dnů, kdy jsme fotili fotky.

fotky z výletů
když po nás už nikomu
nic nepoví

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

úplně ticho,
když celý svět zhasne, jde
se slepicemi

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Na návštěvě u příbuzných.

z bouquetu růží
jen jednu jsem si vybral
nejvoňavější

Stély a sloupy

Ukázal na ně syn, když právě modlili se "má vina, má převelká vina". Za námi rozlehlá magnólie a na listu zelený pavouk poutaly jeho pozornost víc, než farář v zelené tunice s vyšitými rybami. V kostele při povídání pohádek vonělo kadidlo a oltář lemovaly nařezané břízky.

sluneční hodiny
v klášteře nehnutě
při mea culpa

--Pocta astronautovi, proč právě dnes?

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

jen včelařskou
kuklu s dýmákem v ruce
adieu odcházím

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Se svým synem.

stély a sloupy
chrámy Halikarnasu
vytesám z písku

Dnes vypravím se

Když vysvitlo slunce, ale nejvíc ráno při snídani provoněla terasu.

Korzika vůně
rozmarýny nebo
jalovce

Úzkou stezkou okolo kostela za domi leží mezi poli třešňový val. Trpká chuť, vlčí máky a střílení pecek do dálky. Tati, nechce se mi zpátky.

cestou na tvrz
okolo kostela,
hřbitova valy

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

proč den stál za to
sedmasedmdesát
dní pak přemítám

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~

Přemýšlím o dovolené.

dnes vypravím se
na cestu do Tibetu
a nebo zítra

Voňavá káva

Neodolali jsme a doma ani děti neodolaly.

miel de maquis
vzpomínka, kterou si
pokaždé vychutnám

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Máme na balkóně nové židle. Místo chryzantém muškáty, které ještě nerozkvetly.

z celého jara
na mysli utkvěla, jen
"obloha mživá"

--darovaná

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Máme na balkóně novou dlažbu.

voňavá káva
rozkvetlé chryzantémy
den na balkóně

Nestěžuju si

Ze zatáčky vynořila se mezi mramorovými sloupy okřídlená Svoboda. Před janovskou pevností na stráži v Calvi.

Calvi a socha
před pevností mezi
sloupy--nemá stín

Při dokování pomocí slabšího lana vytáhli tlustá lana vázací. Oka natáhli na pacholata.

kotevní lana
za oka upevnila
dvě pacholata

~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

třetí den léta--
já čekám ještě parných
jedno sto dní

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Dnes jsem odešel domů dřív.

nestěžuju si
když horka mě zmáhají
ledový čaj