Rodný list

Jeden tisíc listů brzy rozežene vítr. 9. 9. je tisící den.

tisící den
kdy naposledy
listy na hromádce

=========

letos
možná dřív než vloni
je tu podzim!

=========

podzim
provoněný
tisícem listů

Na cestu mi voní. Jdu totiž dál.

Tento haibun byl započat prvním zápisem dne 14. 12. 2004. Přidáním dalších 999 zápisů se dostáváme k dnešnímu dni 9. 9. 2007. Tolik tedy k rodnému dni Jednoho tisíc listů, který během 1 000 dnů dostal do vínku 1 200+ haiku.

Tento haibun je nutné číst pozpátku, milý čtenáři, protože se v něm skrývám já. Před jedním tisícem listů jsem se rozhodl, že změním svůj život, že uměním uhnětu sám sebe. Jeden tisíc listů od té doby jsem odhodil, jako bříza na podzim chystám se na svoji zimu, abych příští rok vykvetl. Jak? Bůh ví.

Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého.

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Amen.

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Pletu si Strbsko ze stříbrem.

v údolí Vltavy
v poklidné neděli
burácí vlaky

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Patetické? A co.

veselé fráčky
vlaštovky odlétají
vem’te mě sebou

Po obou stranách

Stěhovali jsme se.

bílý motýl
na cestě do nového
ztratil se

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

všude okolo
mezi stromy na větvích
chytáme vlákna

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Zase jedna cesta z práce, nebo Slovácko sa nesúdí "Po obuch stranách".

po obou stranách
stezky mezi loukami
cvrčci volají

Vlaštovčí hejna

Nový starý čas.

novou cestou
do nové práce
v novém

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

už se chystají
hlavy těla sklánějí
tráva ve větru

===========

po různých cestách
když na konci zapletou
prameny vlasů

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Četl jsem dnes zprávy na pravda.sk, že prý se už houfují.

VLAŠTOVČÍ HEJNA
pryč se stěhují
šosy
popotahují

Zapadlo slunce

Jeden den modrá, druhý den bílá potrhaných mraků a tisíců prstů. Otáčím další stranu.

knihovna
s výhledem na modré nebe
daleko za svazky

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Cestou do školky.

vůně slzí
opršalých trav, to se
babí léto kazí

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

V jednom tom autě se vezu tmou, jen reflektorem prosvícenou.

zapadlo slunce
já si tu jen tak sedím
poslouchám auta

Každý den čekám

A sluneční hodiny.

zelený břečťan
mezi ním prosvítá
zažloutlá stěna

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Před domem.

po dlouhých deštích
pampelišky už kvetou
jen napodruhé

Na ten pohled jsem už zapomněl.

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nechtěl bych zapomenout na ten pohled: na stole pod monitorem HP leží na zádech „Velkú bílú myš“.

každý den čekám
až támhle za tím rohem
vykoukne podzim

Kdo staré stromy

Den rozpočítaný do čtvrthodin za okny velké studovny.

čtyřikrát odbije
malý zvon, aby se ozval
nikdy nezapomene

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Začalo ranní vstávání. Když slunce ráno tak pěkně žlutě svítí. Pampelišky.

den ve školce
žaludy a bobule
nová generace

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Zase 浪人?

kdo staré stromy
rezavými barvami
v noci pocákal

V ten letní večer

Pět švestek.

pečlivě uklízím
abych zase vybalil
všech pět svých svazků

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Na procházce s dětmi. Nejdřív na hřiště do parku, pak na procházku.

a je to tady
snad na každém keři
červené bobule

==========

bolí mě nohy--
na ruce ho vezmu a
nesu ho domů

Čtu najednou Roberta Gravese, Klaudius Bůh (Claudius the God, ISBN 0-14-000421-1), a Plautovy komedie (Plautus: Four Comedies, ISBN 0-19-283296-2).

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Čtu Poláčkovo Okresní město (ISBN 80-901456-8-X) . Jestli by tu spíš nemělo být zmdlen a slabot, či vleka se hynu.

v ten letní večer
když už i zelený čaj
zemdlelý a sláb

Pálivé slunce

Co stará se o to všechno pavouk ve své síti na okně.

tolik otázek
a tolik myšlenek
když zavírám sešit

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Házíme si míčem na poledním slunci. Kouř z připálených klobás, cukrová vata, vosy a hlučná hudba.

pavouk na okně
všem na očích, jen té
mouše ne

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Myslím, že můj projekt na příští rok bude zeditovat všechna ta haiku a vybrat pro každou z nich charakteristický znak.

pálivé slunce
až barevné palety
vystřídají

Těžké svazky knih

Těším se na nový život.

už brzy konec
a nový začátek
tolik se těším?

~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~

Samota u lesa.

divoké koně
jedině při pohledu
z okna na nebe

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Také taková může být cesta domů.

těžké svazky knih
zločin připomínají
Dostojevského

=========

smradlavá moč
povolená kravata
poslední metro