čtvrtek, prosince 21, 2006

Piják

Dejte mi jazz, prostě jazz.

tolik radosti
když na svátečním stole
kostelní svíce


~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~

Básník Sohoku a jeho pohřební báseň:

tuto zimu
vrba zamrzne
navždy
(Hoffmann, Yoel. Japanese Death Poems. USA: Tuttle Publishing, 1986)

U nás se zase oblevilo. V zimě si člověk nikdy nevybere.

toto sněží--
mnohem lepší, než
studený déšť


Dnes je zimní slunovrat. Polovina Keltské zimy. Slavíme Alban Arthuan, slavnost ohňů. Jdu zapálit svíčku. Za krále Artuše, na jeho dnešní narozeniny.

jako pohané
každý rok se krčíme
u světla svíce

(krev v žilách nezapře se
stýská se mi po lese)


Milí Bójové, tam ve tmě někde ukrývá se, hora Blaník. Naše hora.

~~~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~~~

Při jedné přednášce jsem studentům ukázal tento obraz. Pozastavili se nad tím, že v Japonsku padá sníh. Chtěl jsem, aby studenti zaměřili svoji obrazotvornost na haiku o trnce, které obraz následovalo. Autorem haiku je Macuo Bašó v překladu Miroslava Nováka:

ZA TRNKOU V KVĚTU
jdu
po vůni.
Za rohem vrazím
do kůlny.

(Bašó/Novák)

Tak, a na co jsem dnes narazil já? Vzpoměl jsem si na první boa své ženy, jak si ho na koncertě nesla omotané okolo loktů. Bylo bordó, a bylo hrozně šik.

pane kačere
u dna jste si zapomněl
nový hřebínek


(Pramen: Internet)

Žádné komentáře: