na cestě tam bez
hádek odpočíváme
v ten větrný den
~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~
SNĚHOVÁ ZÁVĚJ (Hra divadla Nó)
Maličká Akiko (kosatec) s bratrem Keitaro (požehnaný) jdou po lesní cestě zaváté hlubokým sněhem. Rychle se smráká. Letí k nim ženský démon Yagga ve svém měděném hmoždíři.
Akiko vystoupí zpod závěje a zazpívá píseň o opuštěném květu kosatce na hradě Taira.
Zmámená zpěvem Yagga vyzve dívku, že si může přát jedno přání před tím, než ji sežere. Akiko ji požádá o čtverec papíru, aby z něj mohla poskládat kosatec na památku.
Akiko začne skládat kosatec, ale složí vodní bombu (mají stejný základ), nasype do ní sníh ze závěje a hodí ji na Yaggu, kterou zaleje voda. Yagga zamrzne v ledu.
Uvězněná Yaga nemůže Akiko ublížit. Ta naloží svého bratra do hmoždíře a odlétnou do vesnice pod horami.
Chór,
v hlubokém lese
pod zasněženou strání
Jaga, babice.
~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~
Někdy se člověk nemůže nabažit tím, co vidí před vlastními vraty. Jindy pošilhává až daleko za kopečky. Dnes se vidím na pláži, ohromné široké pláži. Sám.
(Pramen: Gerhard M. Busch)
trojice racků
po lovu odpočívá
rybářské lodě
Žádné komentáře:
Okomentovat