tisící den
kdy naposledy
listy na hromádce
=========
letos
možná dřív než vloni
je tu podzim!
=========
podzim
provoněný
tisícem listů
Na cestu mi voní. Jdu totiž dál.
Tento haibun byl započat prvním zápisem dne 14. 12. 2004. Přidáním dalších 999 zápisů se dostáváme k dnešnímu dni 9. 9. 2007. Tolik tedy k rodnému dni Jednoho tisíc listů, který během 1 000 dnů dostal do vínku 1 200+ haiku.
Tento haibun je nutné číst pozpátku, milý čtenáři, protože se v něm skrývám já. Před jedním tisícem listů jsem se rozhodl, že změním svůj život, že uměním uhnětu sám sebe. Jeden tisíc listů od té doby jsem odhodil, jako bříza na podzim chystám se na svoji zimu, abych příští rok vykvetl. Jak? Bůh ví.
Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Amen.
~~~~~~~~~~~~
tun-cesmíny, 2005:
~~~~~~~~~~~~
Pletu si Strbsko ze stříbrem.
v údolí Vltavy
v poklidné neděli
burácí vlaky
~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~
Patetické? A co.
veselé fráčky
vlaštovky odlétají
vem’te mě sebou
Žádné komentáře:
Okomentovat