pondělí, listopadu 26, 2007

Límec u kabátu

Nechám se inspirovat popraškem sněhu, který jsem dnes ráno zahlédl z okna. Byl to poprašek, který na zemi zůstane asi až do jarního tání. V noci to země vzdala, uzavřela se do ledové krusty, zpevnila všechny louže. Přestalo být blátivo, ale zase jsem si musel vyhrnout límec kabátu cestou k metru.

límec kabátu
spíš než lístek
zimu ohlásil

======

poprašek sněhu
ráno mi pocukruje
dvojitou dávkou

Ne, ne. Žádné sladkosti. Včera jsme byli na divadelním představení s dětmi. Měla to být pohádka na motivy kreseb Josefa Lady. Byl to amatérský horor, ze kterého jsme utekli před koncem.

šmíra--

v bílém sněhu
za kočárem

Sedím teď v honosné čítárně knihovny Akademie. Ten šok, když jsem se ve dvoraně dočetl, že to byla budova pojišťovny. Myslel jsem, že mramorové sochy v nadživotní velikosti, které podepírají galerii, jsou Múzy. Jedna z nich sice drží v ruce slepici a druhá hasičskou hadici, ale proč ne, říkal jsem si. Jedna je možná Múza pilnosti a druhá předvídavosti. Ale je to jen reklama na pohromu živelní. Mramorová šmíra.

svatá Artemis
sestro Apollóna
smiluj se

V sobotu jsem byl na výročním setkání. Přišli tři bratři v kutně a jeden novic, kterému bylo asi pětačtyřicet. Z bratrů jsem dřív potkal jen Michala, který býval v PMS farářem. Jednou jsem od něj přijímal svátost smíření. Doteď myslím na to, co řekl--a už to musí být nejméně rok.

co pověděl mi
když orodoval za
odpuštění?

Pokud jde o zařazovací slovo, pak vyhledej v liturgickém kalendáři vhodný mariánský svátek, například 15. srpna. Jinak včera bylo Kateřiny, "Pamatuj na mě." Jdu se učit.

Žádné komentáře: