úterý, července 24, 2007

V rudém klobouku

Vítr a já. Já a můj stín. Můj hlas a já. Já a světlo svíčky.

jsme večer sami
bez jediného slova
s větrem smířím se

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Snítka v terakotovém květináči na balkoně.

tolik života
pečlivě zalévají
po celé léto

~~~~~~~~~~~~
tun-kapradě, 2004:
~~~~~~~~~~~~

Nemůžu neodolat a tak hle moje variace na Bašóově haiku o hříbku--pokračování haikování s Amanitou z Písmáku:

v rudém klobouku
jehlice vetknuta
fešná amanita

Žádné komentáře: